Na Bazalech se za pár let utratilo a prostavělo dohromady neuvěřitelných 435 milionů korun! Výsledek? Na první pohled pěkné a útulné fotbalové centrum s novým zázemím nedaleko centra města.

Má však jednu vadu… A to pro samotný fotbal zcela zásadní! Tristní počet hracích ploch. Bazaly totiž mají jen dvě klasická travnatá hřiště a jedno s umělou trávou.

Také proto fotbalová veřejnost očekávané nadšení politiků před otevřením nesdílí, i když kritické hlasy většina z nich uvádí jen mimo oficiální protokol. Do médií mluví fotbaloví funkcionáři servilně a smířeně. Také u nich vcelku logicky vítězí pragmatismus a názor, že lepší jedno, klidně i předražené centrum, než žádné.

Náměstkyně primátora pro sport Andrea Hoffmannová zdědila projekt Bazalů po svém předchůdci Martinu Štěpánkovi, o kterém se dá v malé nadsázce tvrdit, že byl v posledních letech u všech nápadů, jak za městské peníze často bezmyšlenkovitě, ale vždy velkolepě, vylepšovat sportovní infrastrukturu ve městě. Je tak nějak pro Ostravu symbolické, že nyní, když se Bazaly otevírají, má Martin Štěpánek na starosti úplně jiný resort.

Je zřejmé, že nové tréninkové centrum bude opět otevřeno s velkou pompou. Politické špičky se budou plácat po zádech, jak pro fotbal zachránili ikonické místo ve slezské části Ostravy.

Pachuť z toho, že se jedná o další zmařenou sportovní investici, tím ale rozhodně nepřebijí. V jiných městech v republice nebo v zahraničí by totiž za necelou půl miliardu postavili centrum na zelené louce, kde by mohly trénovat a hrát mládežnické týmy všech ostravských fotbalových týmů najednou. To na „nových“ Bazalech nikdy možné nebude.