To neznamená, že by nemohla být skvělým hráčem v evropském orchestru. Avšak budou-li se domlouvat velmoci, nikdy nebude třímat smyčec prvních houslí. Přesto může dělat aktivní a sebevědomou zahraniční politiku.

V reakci na dopis kandidátských zemí, které podpořily americký postup při řešení krize v Iráku, francouzský prezident Jacques Chirac v roce 2003 řekl: „Vstupovat do Unie vyžaduje jistý respekt vůči ostatním, minimální slaďování názorů. Když při prvním obtížném tématu začnete vyjadřovat své názory bez sebemenší porady s celkem, do kterého chcete vstoupit, tak to není zrovna odpovědné chování. V každém případě to není moc vychované. Myslím, že jste propásli dobrou příležitost mlčet.“

Text tehdy podepsal prezident Havel, premiér Špidla nikoliv. Přes nejednotnost názorů na americkou vojenskou operaci v Iráku všichni vnímali Chirakova slova jako nemístná. Svoji autoritativní povýšenost vůči aspirantům na členství v EU zkrátka přehnal.

Kdykoli z Ruska zavane mráz v podobě překrucování dějin a glorifikace invaze sovětských vojsk v roce 1968, se prezident Miloš Zeman kategoricky ohradí. Naposledy dokonce pohrozil, že se nezúčastní moskevských oslav 75. výročí konce války. Přesně takové reakce se od českých státníků očekávají. O to víc zaráží ustrašená odezva na dopis čínské strany, jímž vyhrožovala České republice v případě, že Jaroslav Kubera navštíví Tchaj-wan. Po náhlém úmrtí tehdejšího předsedy Senátu se dokument našel v jeho pozůstalosti.

Vypovídá o neuvěřitelné aroganci čínského vedení. „České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit. Doufáme, že česká strana dodrží politiku jedné Číny a zruší tuto návštěvu, a tím zabrání porušování čínsko-českých vztahů,“ píše se v něm. Konzultace nejvyšších českých činitelů, kteří probírali Kuberovo rozhodnutí Tchaj-wan navštívit, jsou v pořádku, stejně jako to, že mu cestu z různých důvodů nedoporučili prezident, ministr zahraničí ani premiér. Šlo o polévku, kterou jsme si vařili v domácí kuchyni.

V okamžiku, kdy vyšel najevo brutální nátlak Pekingu, měl šéf diplomacie Petříček zcela změnit tón. Ten už zostřil nově zvolený předseda Senátu Miloš Vystrčil: „Myslím, že není možné, aby byla tímhle způsobem narušována suverenita kterékoli země, tím méně České republiky.“

Namístě je nekompromisní postup. I s ohledem na slova, která pronesla Kuberova dcera Vendula: „Tři dny před osudným infarktem měl schůzku s Číňany. Od té doby s námi skoro nemluvil. Nevěděli jsme tehdy vůbec proč. Teď už bohužel víme, co ho trápilo a před čím se nás snažil ochránit.“