I když lanovka svištěla rychle, naše cesty trvaly pěkných pár minut. A protože jsme těch jízd absolvovali požehnaně, došlo na všemožné blbinky, prozpěvování a samozřejmě i na fotbalový Baník či hokejové Vítkovice.

Kluk mě ale málem katapultoval ze sedačky, když se zničehonic pustil do politiky (den předtím se posadil k televizi o pár minut dříve, než začaly ty jeho Branky, body, a asi z bedny něco pochytil). Zpříma a bez dlouhých cavyků vypálil hned několik otázek. Náš čtvrťák ze základky se sice neptal jako moderátor Ota Černý Co na to občan?, ale šel také k jádru pudla. Zajímalo ho, kdo způsobil dluhy státu, proč to udělal a jestli už ho zavřeli, co to je stávka.

Zkuste vysvětlovat takové věci desetiletému rozumbradovi… Modrá helma při mých pokusech objasnit aspoň něco jen kroutila nesouhlasně zleva doprava. „Když někdo něco zblbne, tak by to měl nějak napravit. To si přece nemůžeme dělat ani my ve škole co chceme, a to jsme ještě malí,“ prohlásil můj parťák těsně před sesednutím z lanovky.

Od další diskuse o politice jsem jej nenápadně odklonil díky bufetu, kde si objednal párek v rohlíku a coca colu. Pak si malý požitkář odfrknul, nazul lyže a dodal, že tu politiku necháme raději být a že si o ní nechá povídat, až bude větší.

P.S. Tak si říkám, že příští dovolenou budu muset vybrat ve středisku, kde nemají tak dlouhé sjezdovky, aby mě ten náš mladý diskutér zase nedostal do úzkých…