„Holky mají menší sílu, to je jasné. Ale z vyšší nájezdové rychlosti mohou létat stejně daleko,“ tvrdí Jaroslav Sakala. Mistr světa v letech, olympijský medailista, je druhým tátou Vlaďky. Žije totiž spolu s její maminkou Dagmar na dohled můstkům. „Jo, občas mi něco poradí,“ říká mladá dáma. Prozatím skáče dál než nadaný jedenáctiletý Filip Sakala. „Talent mají oba,“ potvrzuje Sakala starší.

V zemi už se skokům na lyžích věnuje na tři desítky malých slečen. „Vlaďka je nejstarší a nejvytrvalejší,“ říká její trenér Pavel Mikeska. Ten, co přivedl k prvním triumfům legendárního Malysze. Vlaďka skáče už šest let. „Přišla jsem na nábor s kluky. Nejdříve jsme jen sjížděli z bubnu. Poprvé jsem skočila z můstku K-9 na umělé hmotě v Kozlovicích. Zpočátku jsem měla trochu strach, ale postupně to přešlo,“ vzpomíná. „Už jsem si taky zvykla,“ potvrzuje paní Pustková.

Mladá skokanka závodí už šestý rok, v elitním ženském Kontinentálním poháru se pohybuje ve druhé desítce. Jako skoro nejmladší. „A stejně staré kluky poráží,“ potvrzuje trenér Mikeska. „Teď při dospívání trošku bojuje s koordinací, ale pokud to zvládne, může skákat daleko,“ dodává kouč. „Do desítky klidně můžu být,“ věří si na premiéru ženských skoků na mistrovství světa v Liberci 2009.

Do olympijského programu zatím pohlíží jen s nadějí k roku 2014 v Soči. To jí bude dvaadvacet. „Pokud budou holky k něčemu vypadat, mohou být jejich závody hodně atraktivní,“ představuje si další bývalý frenštátský skokan František Jež. Skoky na lyžích jsou více technickou disciplínou, síla tolik nerozhoduje.

„Jen nevím, jestli u skoků vydrží do staršího věku, kdy se děvčatům přece jen víc mění hodnoty než nám chlapům,“ dodává. Současný ženský rekord činí 200 metrů, o 40 metrů méně než mužský. „Jenže ještě je nepustili na mamutí můstky,“ připomíná trenér Mikeska. „Parametry i předpoklady mají stejné, oproti klukům nemusejí tolik bojovat s váhou.“

Ve sportu, který tolik ovlivňuje psychické rozpoložení, může hrát „ženský faktor myšlení“ také důležitou roli. „No, teď se s trenérem trošku hádáme,“ přiznává Vladěna Pustková, procházející obdobím dospívání. Šminky a voňavky její skokanskou bagáž ale tolik nezatěžují. Včera se právě balila na soustředění do německého Klingenthalu. „Ostatní holky mě vnímají jen tak, že víc chybím ve škole,“ říká studentka prvního ročníku obchodní akademie v Kopřivnici. A obdivovatelka létajícího Nora – rekordmana Björna Einara Romörena. „Je takový… trošku jiný než ostatní,“ popisuje ho typicky „žensky“.