Po všech zážitcích z letošní expedice se prý možná stane pověrčivým. V současné době se Libor Uher připravuje na mistrovství Evropy v adventure race, což je pětidenní extrémní závod čtyřčlenných týmů.


Libor Uher na K2

Proč jste si jako svou první osmitisícovku vybral K2?
Určitě bych si ji sám nevybral. K2 je to nejtěžší, co existuje. V Ostravě je jediný člověk, který dokáže sehnat peníze na takovou výpravu, a to je Polda Sulovský. On si vybral tuhle horu a já už jsem se jen mohl rozhodnout, jestli se expedice zúčastním, nebo ne.

Co člověk musí udělat, aby dostal takovou nabídku?
Ve chvíli, kdy Polda dával dohromady tým na první expedici, jsem zrovna vyhrál jeden z extrémních závodů. Byl to Jesenický tvrďák, mistrovství republiky v extrémním závodě jednotlivců. Udělal jsem konečně pořádný výsledek. Měl jsem sice za sebou pár těžších věcí v Alpách a Tatrách, ale do té doby jsem trénoval na Lysé hoře jako každý jiný turista či horolezec.

Jak jste prožíval období mezi návratem z první, nevydařené expedice a druhým pokusem na K2?
Šlo o to hlavně dobít kredit a pořádně natrénovat. Já jsem si všechno platil sám, takže jsem byl i rád, že se znovu na K2 nejelo hned za rok. Nechali jsme tam sice dva měsíce práce, natažená lana, ale říkali jsme si, že ona tam vydrží. Polda byl navíc u kartářky a ta mu řekla, že kdybychom jeli hned v roce 2006, tak na K2 nevylezeme znovu.

Myslel jste na to, když jste lezl nahoru?
Vzpomněl jsem si na to při sestupu a říkal jsem Poldovi: „A víš, že ta kartářka měla asi pravdu?“ Já nejsem vůbec pověrčivý člověk, ale letos se na K2 stalo tolik zvláštních věcí, že snad nakonec ještě začnu věřit v nadpřirozené věci. Když se na to dívám zpátky, tak ten výstup byl tak trochu „ruská ruleta“. Bylo to velké riziko.

Rodina vás určitě podporovala. Jsou to také sportovci?
Dvanáctiletá dcera Kačka dělala nejdříve atletiku a teď se chce vrhnout na cyklokros. Zrovna jí sháním kolo. Dominikovi je už patnáct a hraje hokej v Třinci. S manželkou pak jezdíme společně spinning a ona se navíc věnuje aerobiku.

V nejbližší době se chystáte s týmem Tilak/Opava net na mistrovství Evropy v adventure race. Co takový extrémní závod obnáší?
Extrém je v tom, že ty závody jsou dlouhé a člověk musí zvládnout mnoho disciplín. Plave se, jezdí na kajaku, dále je tam běh, orientační běh, dlouhé pochody, jezdí se na MTB kole, pak je tam i lezení, slaňování, jeskyňaření a potápění. Jde o veškerý pohyb, který lze dělat v přírodě pomocí vlastní síly. Občas se objeví také kolečkové brusle, koloběžky, a teď je navíc speciální disciplína Trikke, je to koloběžka s dvěma kolečky vzadu a pohání se vlněním těla. V Portugalsku nás čeká tato disciplína o délce 30 kilometrů. Nedovedu si představit, jak to přežijeme, je to hodně nezvyklý pohyb.

Jaké má váš tým šance na umístění?
S týmem Tilak/Opava net jsme celkem sehraná čtyřka, je to skoro to nejlepší, co se dá tady na Moravě pro adventure sehnat. Ale je to závod Světového poháru, trvá pět dní a pět nocí nonstop. Prvních pět týmů z tohoto závodu má přímý postup na mistrovství světa do Brazílie příští rok. Šance jsou vždycky, snad vydrží zdraví. Chtěli bychom být do desátého místa, ale adventure je tak náročný a zrádný, navíc je o čtyřech lidech a všichni se musejí dostat do cíle. Riziko je velké, hlavní cíl je dokončit, takže od toho se pak všechno odvíjí. Pokud není něco v pořádku, tak se tempo zvolní natolik, abychom se aspoň dostali do cíle. Je pak už jedno, jestli jsme na bedně, desátí nebo dvacátí.

Chystáte na příští rok zase nějakou horu?
Něco se určitě chystá, ale ještě nevíme co ani kdy. Určitě to nebude Pákistán. Je tam sice pět osmitisícovek a v podstatě dvě už jsme zvládli. Jsem už z té země unavený, mám toho dost. Láká mě Nepál nebo Tibet, protože to by pro mě bylo zase nové. V životě jsem nebyl v Himálaji, tam bych se chtěl podívat.

Kdo je Libor Uher?

Automechanik z Frýdku-Místku, ženatý, má dvě děti

  • v roce 1999 vstoupil do horolezeckého oddílu, od roku 2003 působí jako instruktor
  • účastník MTB závodů a maratonů, instruktor Indole Cyclingu
  • v roce 2004 vyhrál Mistrovství České republiky v extrémním závodě jednotlivců
  • Jesenický tvrďák a stal se členem reprezentačního týmu v adventure race Tilak/Opava net
  • 20. července 2007 v 16.45 hodin stanul na vrcholu hory K2