Francouzského tenistu Jo-Wilfrieda Tsongu, přezdívaného pro svou buldočí povahu a velkou sebedůvěru Muhammad Ali, čeká křest ohněm. V Davis Cupu zatím odehrál třiadvacetiletý urostlý hráč teprve jeden zápas. Tsonga pochází ze sportovní rodiny. Otec je bývalým konžským reprezentantem v házené. Bratranec Charles N'Zgobia hraje anglickou Premier League za Wigan. „Jsem silný po otci a laskavý po mámě,“ tvrdí o sobě.

Říká se o vás, že máte výbornou partu, je tomu opravdu tak?

(Celý tým se začne hlasitě smát). Je to pravda, známe se všichni mnoho let. Hráváme spolu na různých turnajích. Týmový duch tady určitě je, což je pro takové utkání hodně důležité.

Co povrch? Spoléháte na tvrdý servis, to by vám mohlo vyhovovat…

Povrch mi sedí, je rychlý, navíc se hraje v hale, kde se mi pravidelně daří. Je mi to šité na míru.

Necloumá vámi nervozita? Tři dny před důležitým utkáním stále nevíte, kdo vlastně nastoupí…

Jsme tým, nedělá nám to problém. Všichni se připravujeme tak, že půjdeme na kurt.

Nejste trochu unavený? Máte za sebou těžký, ale vydařený začátek roku…

V žádném případě, cítím se skvěle.

Kdo je z Čechů nebezpečnější? S kým byste raději začínal?

Štěpánek má výbornou formu, ale výkonnost je podobná. Berdych zase vyhrál turnaj na tomto povrchu v Paříži (podařilo se to v roce 2005 – pozn. red.). Je to těžké rozhodování. Nechám se překvapit. Hlavně musím hrát agresivně a silově. Udělám vše, abych to zlomil ve svůj prospěch.

Být jednou světovou jedničkou, to by byla fantazie…

Od začátku roku jsem sice vyhrál devatenáct zápasů (pouze tři porážky – pozn. red.), ale ne grandslam. K tomu, abych byl nejlepší, mi stále něco chybí. Na Rafu Nadala zatím ještě nemám (usměje se).

Máte mladý, ale velice silný tým. Nepřemýšlíte třeba o výhře v celé soutěži? Získat „salátovou mísu“, o tom sní snad každý tenista…

Na to je ještě asi brzo. Potřebujeme teď porazit Čechy. Je tady mnoho výborných týmů, každý zápas je náročný. Čeká nás dlouhá cesta, pokud chceme triumfovat.