Družstvo žen Pepina Ostrava před sezonou prošlo velkou hráčskou obměnou a patřilo k největším kandidátům na sestup. „Přiznám se, že jsem měl velké obavy, jak to bude vypadat. Odešlo nám šest holek základní sestavy a museli jsme to doplnit mladými. Ty sice jsou hodně šikovné, ale přechod do extraligy byl přece jen velkým skokem,“ přiznal trenér Pepina Michal Mariánek.

Sázka na mladé ale nakonec vyšla. Družstvo se sice nakonec zachránilo až v play down, ale sérii proti Židenicím zvládlo excelentně. A spokojenost nakonec musí panovat s celou sezonou. Vždyť tým se dostal až do finále poháru. „Musím říct, že jsem byl překvapen tím, jak se holky prezentovaly, a nakonec i s výsledky. V osmnácti zápasech základní části jsme devětkrát bodovali, škoda jen, že ne vždy to bylo za tři body,“ uvedl Mariánek, jehož tým se nakonec překvapivě bil i o místo v nadstavbě.

„V podstatě až do konce jsme měli reálnou možnost, že se baráži vyhneme. Rozhodlo to, že jsme zbytečné body ztratili proti Olomouci a Židenicím. Je paradoxní, že s Chodovem, který skončil druhý, a se čtvrtým Libercem máme aktivní bilanci. Ale s týmy ze spodku tabulky - Židenicemi a Olomoucí - naproti tomu pasivní,“ posteskl si ostravský kouč. Potěšitelné na sezoně je i to, že ostravský výběr dokázal hrát vyrovnané partie i se silnými protivníky. „Jen třikrát jsme dostali výprask. Dvakrát proti Děkance a pak v úvodním utkání s Bohemians, kde se holky teprve rozkoukávaly. Ale jinak to bylo všechno těsné,“ usmíval se ostravský kouč. Radost mu v sezoně dělala především mladá děvčata, která se nabízené šance nezalekla. „V kádru mám dvaadvacet hráček a třináct z nich je ještě v dorosteneckém nebo juniorském věku. A kanadské bodování nakonec vyhrála Gabka Žůrková, které bylo v květnu patnáct, před Romanou Polzerovou. Ta má sedmnáct. V podstatě celá jedna lajna byla poskládána z holek ročníků 1992 a 1993,“ pochvaloval si Mariánek.

Dobré výkony ovšem nepodávaly jen mladé holky, velmi dobře hrály i ty starší. I když o hráčkách kolem dvaadvaceti let se jen těžko dá říct, že jsou starší. Velkým přínosem pro tým pak byl lednový příchod šestatřicetileté Jany Solkové, která v Pepinu hostovala z Vítkovic. „Jednoduše řečeno, ona umí a ví, jak hrát. Je pro ni těžké hrát s tak mladými holkami, ale zvládá to perfektně. A její přínos byl obrovský hlavně v play down,“ pochválil nejproduktivnější hráčku baráže Mariánek.

Letošní sezona je tedy už u konce a Pepino si zajistilo účast mezi elitou i pro tu další. A v ní by už chtělo přece jen výše. „Starší hráčky vydrží minimálně ještě rok. U těch mladších mám tři otazníky u holek, které studují a chtějí na vysokou školu. Rád bych pak získal dvě posily - jednu do obrany a jednu do útoku. Ale to nebude jednoduché,“ řekl k sestavě pro příští rok kouč Pepina, který se zamyslel i nad ambicemi týmu.

„Chtěli bychom se vyhnout baráži a postoupit do nadstavby. A snem je pak play off. To jsou krátkodobé plány. V těch dlouhodobých počítáme s tím, že do tří let bychom chtěli do semifinále. Ale to bude záležet především na tom, jestli se třeba holky nezblázní a s florbalem neseknout. Tým je perspektivní a pokud vydrží, půjdeme nahoru. Zázemí na to máme. Klub nás všemožně podporuje - od materiálního zabezpečení až třeba po příspěvky na dopravu,“ dodal Mariánek.