Zvláštní sezonu zažívá vítkovický florbalista Pavel Brus. Teprve dvaadvacetiletý hráč patří k oporám zadních řad ostravského týmu. Za své výkony se dostal do reprezentace a zahrál si i na mistrovství světa. Ovšem jen do chvíle, než ho Švéd Gillek nevybíravým způsobem zranil. Od té doby se mladý hráč potýká s opakovanými zraněními, ale ve finále extraligy se už cítí absolutně fit. „Už je to v pohodě. Trošku jsem se bál, že lýtko nevydrží, ale vydrželo. V sobotu jsem se ale hodně trápil, protože jsem nastoupil po skoro dvou měsících pauzy. Ale v neděli už to bylo lepší,“ řekl Pavel Brus.

Ve finále jste se podle očekávání potkali se Střešovicemi. Oba týmy prošly čtvrt– i semifinále bez ztráty kytičky. Opravdu letos obě mužstva nemají v extralize konkurenci?

Myjsme hodně posílili a Tatran, to je stálice. Lepší mužstva u nás nejsou.Akdyby se dostal do finále někdo jiný?Mocsi to neumímpředstavit a zápasy by pak neměly takový náboj jako teď.

V sobotu jste byli lepším mužstvem, v neděli jste prohráli. V čem byl největší rozdíl obou zápasů?

Tatran nás zase ničím nepřekvapil. Ale bohužel jsme udělali ještě větší chyby v obraně než včera.Abyly to hodně zbytečné chyby, kdy jsme nepokryli soupeře.Aten pak z brejků dával branky.

Zmiňoval jste chyby v obraně, ale vy jste nehráli dobře ani směrem dopředu.

Ale to souvisí s tím, co jsem řekl předtím. Špatně jsme rozehrávali a několikrát zbytečně soupeři namazali na brejk. Nebyli jsme koncentrovaní po celou dobu a to se proti Tatranu nevyplácí.

Dlouho to vypadalo, že nevíte, co na Tatran hrát.

Ale to jsme věděli, ale dělali jsme chyby. Hráli jsme zbytečně komplikovaně. Když jsme ve třetí části zjednodušili hru, hned jsme je dostali pod tlak. Takhle jsme měli hrát celý zápas. Co z toho, že míček držíme častěji, když neohrozíme branku.

Ve třetí části jste byli kousek od vyrovnání. Nakonec jste prohráli o tři branky.

Už jsme hráli na riziko. Věřím, že kdybychom se nenechali vyloučit, byli bychom schopni vyhrát. Dostali jsme je pod tlak a dirigovali jsme hru.

Do Prahy jedete za stavu 1:1 na zápasy.

Nemyslím si, že by to pro nás byla nějaká nevýhoda. Myjsme vyhráli nějakých dvacet zápasů v řadě a nějakou porážku jsme potřebovali. Tohle by nás mohlo paradoxně nakopnout. Dlouho jsme nezažili, jaké to je, prohrát. Spadneme aspoň trošku na zem, uvědomíme si určité věci a můženámto jen pomoct. Ana druhé straně přece nikdo nečekal, že Tatran porazíme 3:0.

A co čekáte od utkání v Praze?

Nejraději bychom to tam ukončili (smích). Budeme se snažit hrát co nejjednodušeji a samozřejmě na výhru. Rádi bychom si z Prahy přivezli trofej pro mistra ligy. To by bylo skvělé.