Dva její členové Petr Valchař a Radim Slíva ji kvůli zdravotním problémům předčasně opustili a vrátili se domů. Libor Uher s Petrem Maškem se snažili o zdolání Mount Everestu sami, počasí jim ale nedovolilo vystoupit až na jeho vrchol. Cestu byli nuceni vzdát ve výšce 8 400 metrů, tedy zhruba 500 metrů pod vrcholem Everestu (8850 m n. m). Přesto oba horolezci trhli osobní rekord, poprvé totiž bivakovali ve výšce necelých 8400 m.
Expedici pronásledovaly od počátku potíže různého charakteru, dočasné uzavření Tibetu donutilo horolezce změnit plány a vydat se do Nepálu s cílem zdolat jednu z osmitisícovek Annapurnu. Zhruba v polovině cesty na její vrchol Tibet otevřel hranice a horolezci se přesunuli pod Mount Everest, přičemž museli zvládat velké převýšení a bojovali s aklimatizací. Dva členové expedice odjeli ze zdravotních důvodů domů. Libor Uher a Petr Mašek se pokoušeli o výstup na vrchol Mount Everestu bez umělého kyslíku sami. Štěstí jim nepřálo, jejich depozit ve výšce 6660 m někdo vykradl, přišli o mačky, cepíny, sedáky a další věci, které si pak půjčili od jiné expedice. Když už byli ve výšce 8400 metrů, zasekl se Liboru Uhrovi zip u výškových bot a začalo hustě sněžit, horolezci se rozhodli sestupovat do ABC.
„Člověk se už neubrání určité pověrčivosti a začne v tomto případě hledat určitá znamení, že jim prostě není souzeno po všech těch útrapách s vízy, nemocemi, špatným počasím, vykradením depozitu, špatné spolupráci s Kanaďany dosáhnout na vrchol Everestu. Končíme. Dostat se nahoru je jedna věc, ale sestoupit, pokud možno v celku, je věcí druhou. Nikdo z nás není takový sebevrah, aby se pustil hlavou proti zdi. Ráno v 7 hodin čínského času začneme sestupovat. Pobereme, co uneseme, něco budeme muset obětovat. Cesta dolů nebude snadná,“ píše dnes, v pátek 5. června, na webu www.rajpneu.cz Libor Uher. Pokud vše vyjde, tak 13. června přiletí horolezci do Vídně.
(red)
