Nová posila Baníku Neves: Na hřišti jsem blázen!

Jak se rodilo vaše možná trochu překvapivé angažmá v Baníku?

Prvně jsem tady byl na krátkých testech a přiznám se, že mě přátelské prostředí v klubu moc oslovilo. Hráči, realizační tým i lidé v klubu mě perfektně přijali, od začátku se mi už snažili pomáhat a cítil jsem, že mě chtějí. Když se pak Baník ozval znovu, bylo to sice na poslední chvíli, ale hned jsem se rozhodl. Do Rakouska za ostatními jsem se moc těšil.

Můžete shrnout vaše působení v profesionálních fotbalových klubech?

Začínal jsem v Evropě a dva roky jsem působil ve druhé portugalské lize v Portimonense, pak jsem strávil rok a půl v Grasshoppers Curych. Tři roky jsem pak hrával v tuniském celku US Monastir a poslední dvě sezony jsem absolvoval v katarském Al-Sailiya SC.

Proč jste se znovu vydal do Evropy?

Je to jednoduché. Doma jsem v Paříži, kde mám těhotnou manželku. Někdy kolem 20. listopadu čekáme narození našeho prvního dítěte. Proto jsem nechtěl do Asie, naopak jsem toužil po evropském angažmá. A chtěl jsem zase zažít i nějakou změnu.

Měl jste i nějaké jiné nabídky?

Konkrétní hlavně z Asie a Afriky, manažer mi nabídl i možnost působit ve francouzském klubu v Le Havru, kde on sám i bydlí. Ale já nechtěl hrát druhou ligu. Už to nakonec znovu vypadalo, že stejně se dohodnu s klubem v Tunisku, den před koncem termínu, kdy jsme se měl rozhodnout a podepsat kontrakt, se ozval Baník. Hned jsem tam volal, že jdu do Ostravy.

Čím to, že jste si Baník tak oblíbil?

Už jsem říkal, že obrovskou roli hrálo přátelské přijetí. Kluci se chtěli okamžitě se mnou bavit, vůbec nehleděli na to, že jsem přišel z úplně jiného kontinentu. Cítil jsem, že sem svým charakterem zapadnu, že k sobě máme blízko.Pocity mám i teď na soustředění.

Pocházíte z Kapverd. Jak byste tuto exotickou zemi charakterizoval?

Je to soustava deseti krásných ostrovů. Každý z nich má své hlavní město, dopravovat se lze lodí nebo letadlem. Žije tam asi milion obyvatel a hlavními atraktivitami této republiky jsou nádherné moře a řada zajímavých turistických lokalit. Stojí za to se tam podívat!

Ministerský předseda Kapverd se jmenuje José Maria Neves. Jste rodina, nebo je příjmení Neves u vás tak časté jako například Novák v České republice?

Možná vzdálená rodina jsme, ale nevíme o tom (směje se)… Už jsme měli možnost se vidět, protože hrávám pravidelně za reprezentaci Kapverd a prezident nebo členové vlády občas za námi do šatny přijdou. Příjmení Neves ale na Kapverdách moc obvyklé není.

V zápase národního týmu jste prý ubránil Cristiana Ronalda. Je to váš největší úspěch?

Přípravné zápasy s Portugalskem nebo před nedávnem s JAR si považuji, ale asi největším osobním oceněním pro mě bylo v ročníku 2006/2007 vyhlášení nejlepším cizincem a zároveň nejlepším obráncem nejvyšší soutěže v Tunisku.

Neobáváte se, že vypadnete z národního týmu, kam se třeba nemůže prosadit ani bývalý slávista a nyní hráč Hamburku Mickaël Tavares?

Jsem v národním týmu už osm let. Mluvil jsem s trenérem, který mi věří, angažmá v Baníku se mu líbí. Je to tým, který hrává poháry. Chce ale, abych pravidelně hrál. To je podmínka.

Na co se nejvíce těšíte v Ostravě?

Na kvalitní fotbal, i když zatím českou ligu nemohu hodnotit, a hlavně na fanoušky. Hrozně mi chybělo, když v Kataru nebyla na zrovna bouřlivá kulisa. To prý je v Ostravě daleko lepší. Fotbal beru jako divadlo, fanoušky potřebuji.

Jenže v Česku se můžete setkat i s rasistickými projevy. Ne každý hráč z Afriky to dokázal zvládnout.

Lidé v Ostravě jsou hrozně sympatičtí, přátelští a uctiví. A jestli na mě budou bučet fanoušci soupeře? Já na hřišti vnímám jen spoluhráče a trenéra. Pokud bych ale něco zaslechl, tak mě to tak akorát nabudí a dodá mi to kuráž. Nevypadám snad, že bych se bál, ne?