Minulý týden strávil v Ostravar Aréně, kde svému bývalému kouči Rafaelu Arutjunjanovi už popáté pomáhal v kempu pro naděje českého krasobruslení, a v sobotu vystoupil v Made in Czechia, show pořádané u příležitosti stého výročí členství svazu v Mezinárodní bruslařské unii ISU. „V Ostravě je vždycky dobře,” usmál se Michal Březina před akcí, která byla zároveň symbolickou tečkou za úspěšnou kariérou třiatřicetiletého bronzového medailisty z mistrovství Evropy 2013.

„Emoce přišly, když pustili video, které namluvil pan Vichnar. Nikdy jsem neměl tu čest být jím komentován, jeho poslední olympiáda byla Turín, kde jsem ještě nebyl. Pro mě to bylo velkou ctí,” neskrýval dojetí po medailonku o své kariéře, který se v hale promítal.

„Potom jsem si to ale snažil užít, přece jenom jsem asi naposledy bruslil před českým publikem, kde jsem nikdy moc nezávodil. Za celou kariéru jsem v Česku vlastně odjel z mezinárodních závodů jen mistrovství Evropy v roce 2017 v Ostravě a předtím juniorskou Grand Prix v Liberci,” prozradil rodák z Brna.

Michal Březina na ME 2017 v Ostravě:

Fotogalerie: Krasobruslení, ME 2017 v Ostravě, Michal Březina, nové

Co na Show Made in Czechia říkáte?

Bylo to hezké, strašně moc se mi to líbilo. Myslím si, že v tomhle formátu by se to mělo dělat častěji, třeba jednou za rok s českými bruslaři a jedním nebo dvěma většími jmény z venku. Určitě by to pomohlo dětem, které by se naučily bruslit a skákat v jiných světlech, což je složité. Přispělo by to určitě i k popularitě krasobruslení, propagace touhle cestou je nejjednodušší.

V první části, kterou uváděli Ondřej Hotárek s Petrem Vichnarem, vystoupili vítězové a medailisté z mistrovství ČR od těch nejmladších až po seniory. Ve druhé, určené vám, i hosté ze zahraničí. Kdo je vybíral?

S Ondrou Hotárkem (bronzový medailista z ME 2013 v italské sportovní dvojici se Stefanií Bertonovou – pozn. red.) jsem strávil šest let kariéry, i když jsme závodili v jiných kategoriích a za jiné země. Přemýšleli jsme, koho pozvat, aby to dávalo smysl a nebyli to lidé, kteří s námi nemají nic společného. On přivezl dvě své sportovní dvojice, Italové Rebecca Ghilardiová - Filippo Ambrosini jsou stříbrní z ME 2023 a medailisté z Grand Prix, Federica Simioli – Alessandro Zarbo zase čeští mistři. S Mirriah Bell, která je mistryně Ameriky a čtvrtá z mistrovství světa, jsem trénoval v jedné skupině u Rafaela. Jezdili jsme spolu na závody stejně jako v poslední době s českým tanečním párem Natálie a Filip Taschlerovi (čtvrtí na ME a osmí na MS – poz. red.). A sestrou Eliškou, která také dlouho reprezentuje. Celé české krasobruslení je tak trošičku rodinná záležitost.

Kolik času jste věnoval přípravě na vystoupení?

Tak dvacet minut za týden. Na ledě jsme sice byli každý den vždycky tři hodiny, potom pauza, další tři hodiny v kuse, pauza, pak vlastní tréninky, kde jsem musel být kvůli Reshtenkovi, takže jsem neměl čas si zabruslit sám.

Podle čeho jste vybral svou jízdu?

Bylo to celkem jednoduché. Je to můj starý krátký program, který jsem předělal pro show. Pojedu ho i příští týden na exhibici v Japonsku, takže to byl takový dobrý trénink.

Sám jste teď trenérem. Baví vás to?

Je vždycky super, když u dětí vidíte zlepšení, i když to chvilku trvá. V momentě, kdy to pochopí, spadne vám kámen ze srdce. Řeknete si, že můžete postoupit zase dál, přidat věci a udělat to trošku složitější. Mě to baví a těm dětem, které teď trénuji naplno, jsem pomáhal, i když jsem závodil. Přijde mi to přirozené pokračování.

Nechybí vám každodenní fyzický dril na ledě?

Teď je to trošku jiný dril, předtím byl na tělo, teď trošku víc na hlavu. Musíte poskládat tréninkové programy a vědět, co všechno každé z dětí, kterých nemám málo, přesně potřebuje. Každý den dopředu musím vědět, co s nimi chci dělat a na čem musíme pracovat. Dril se jen přesunul jinam.

Nechcete si vzít do Ameriky i české krasobruslaře, ze kterých byste vychoval své nástupce?

Mám dva, od ledna u nás nastálo trénují Georgii Reshtenko a junior Damián Malczyk z Ostravy. Jsou to moji svěřenci, Damian jen v září bude muset odjet zpátky do Česka, aby dokončil školu. Snažil jsem se jim už pomoct, když jsem bruslil. Doufám, že jim budu moct předat nějaké zkušenosti, které jsem za dlouhou kariéru nasbíral. Snad jim to pomůže k získání jistoty, aby na závod nepřijeli s pocitem, že jsou tam z Česka navíc. Chci, aby byli schopni závodit s lidmi, kteří možná mají lepší finanční podmínky nebo tréninkové prostředí. A byli schopnit říct: Jsem z Česka a předvedu vám, co umím! To je výzva a můj cíl.

Řekl jste, že české krasobruslení, které reprezentují taneční páry sourozenců Taschlerových, Mrázkových a Blaasových, vaše sestra Eliška i sólisté Barbora a Jakub Tykalovi, je tak trochu rodinná záležitost. S manželkou Danielle Montalbano, také bývalou krasobruslařkou, máte dceru a syna. Bude z nich sportovní dvojice nebo taneční pár?

Radši nic. (zasmál se) Malá Naya měla v únoru tři roky, na ledě stála poprvé ve dvou. Teď bruslí jen pro zábavu, a když se jí bude chtít, tak bruslit může, já ji do toho ale nutit nebudu. Syn Noah má šest měsíců a zatím je rád, když udrží rovně hlavu. (rozesmál se)