Prozraďte, jak se vlastně zrodil nápad, že si v Ostravě ještě jednou zazávodíte?

Loni v Curychu se mě Ali Juck (manažer mítinku) ptal, jestli bych se tu letos nerozloučila. Já mu slíbila, že ráda přijedu. Pak jsem začala trénovat nějaké lidi a chtěla být pořád aktivní. Nechci být rozkydlá, pořád mě to baví. I kvůli vlastním dětem.

Jak to myslíte?

Se dvěma mladými kluky musíte být fyzicky připravení, abyste to zvládali. (úsměv) A jak to lidem pořád ukazuju, měla jsem naházeno docela dost. Tak jsem si říkala, že bych tady mohla i závodit. Trošku blbé bylo jaro, jak byla zima, neházela jsem vůbec z dlouhého rozběhu.

Měla jste v hlavě závodní nastavení jako dřív?

To ne. Jak z hlavy vyšumí, už nejde vrátit. V září to ze mě spadlo, byla to taková úleva, že nemusím, ale můžu. Už to není ten závodní drajv. Bylo docela odvážné mít Tretru jako první závod. O zdraví jsem se bála, ale naštěstí i díky fyzioterapeutovi Milanu Javanskému z Mělníka držím pohromadě.

Zlatá tretra, atletický mítink kategorie Continental Tour - Gold, 27. června 2023, Ostrava. Hod oštěpem ženy - Barbora Špotáková (CZE).
OBRAZEM: Zlatá tretra ve znamení loučení legendy. Špotáková dala Ostravě sbohem

I vaše české soupeřky říkaly, že jste byla v sektoru míň koncentrovaná na sebe, spíš komunikativnější a přátelštější…

Jasně, jinak to ani pobrat nešlo. Ale ať si počkají do Tábora, tam už to bude jiná písnička. Ta rozlučka byla fakt krásná, dávám pět hvězdiček. Chtěla jsem tu radost přenést i na diváky. Měla jsem tu i staršího syna, asi koukal, jaký je o mě zájem. Já už na to úplně zapomněla.

Co srpnové mistrovství světa v Budapešti? Umíte si představit účast na něm?

Tam se pojedu podívat jako divák a možná budu komentovat pro Českou televizi ženský oštěp. Na tuhle úroveň už moje házení není.

Mluvila jste o tom, že děláte trenérku. Komu?

Pár lidí kolem osmnáct let, většinou jsou na střední škole. Já se teď necítím na trénování profi atletů a nevím, jestli někdy budu. Spíš na dorost a lidi, kteří chodí do školy, a nemůžou jezdit na soustředění, protože já jsem hrozně ráda, že na soustředění nemusím.