„Jasně, že mám z titulu radost. Především je to ale pro mě povzbuzení do další práce,“ prozradila hráčka, která prošla turnajem suverénně.
Při pohledu na výsledky nebyla obhajoba příliš složitá…
Cesta turnajem byla výsledkově poměrně snadná, vyhrála jsem vše ve dvou setech a samotné finále, které jsem hrála s Kateřinou Tomalovou, pak 21:12 a 21:9. Těžké na tom bylo, že jsem se přibližně v květnu minulého roku zranila, více než půl rok jsem se s tím trápila a nemohla jsem trénovat ani hrát naplno. Problémy odezněly necelý měsíc před mistrovstvím republiky. Byla to velmi krátká doba na to, abych se dostala do formy, ale vyšlo to.
Poprvé jste český titul slavila v roce 2017. Jak jste se od té doby změnila?
Tak to je spíše otázka pro mé okolí, ale asi jsem se změnila. Slyším to ze všech stran. Už vím, že některé věci nejsou samozřejmostí a jsem samostatnější a zodpovědnější. Ale já si myslím, že jsem pořád stejný blázen, jako jsem byla, možná i větší. (směje se)
Máte z vítězství stejnou radost jako poprvé?
Poprvé to byla euforie, teď je to spíše úleva, že jsem zvládla obhajobu.
Co vás nyní čeká?
Právě se balím na mistrovství Evropy do Francie. Pak budu startovat na významném turnaji v Barceloně a připravuji se taky na mistrovství Evropy jednotlivců. A samozřejmě budu pokračovat v rozběhnuté kvalifikaci na olympiádu.
Start v Tokiu je asi velkou motivací, viďte?
Ano, je to sen asi každého sportovce aspoň jednou být na olympiádě. A já nejsem výjimkou.
Jak bude těžké se na ni dostat? Jaký je k tomu vede postupový klíč?
Během ročního období, které končí v dubnu, se do kvalifikace počítá deset nejlepších výsledků z turnajů. Na mých výsledcích se negativně odrazilo zranění, které ovlivnilo dvě třetiny kvalifikace. I tak jsem šest až sedm míst pod čarou, takže to není úplně beznadějné, ale nepůjde o nic snadného. Budu však bojovat až do konce.
Jste z vrcholu kvalifikačního období nervózní, nebo se těšíte?
Zatím se není na co těšit. Kdybych byla minulý rok v pořádku, nebýt zranění, jsem přesvědčena, že už bych si balila kufry do Tokia. Snad to vyjde a pak se budu tedy šíleně těšit.
Čtvrtým rokem studujete na Sportovním Gymnáziu Dany a Emila Zátopkových v Ostravě, budete tedy maturovat. Jak jde vrcholový sport v kombinaci se školou? A už přemýšlíte, co dál?
Samozřejmě udělat maturitu mám tento rok v plánu, to je jasné, jinak studium zatím zvládám s pomocí skvělých profesorů, kteří mi ve všem pomáhají a vychází vstříc. A co dál? Chci jít na vysokou školu, ale budu si muset vybrat takovou, abych sladila sport se studiem. Zda to bude škola v Ostravě, nebo v Dánsku, nedokážu teď říct.
