„Rozhodl jsem se ukončit smlouvu. Teď se budu věnovat podnikání a basketbalu tři na tři," vysvětlil rodák z Bílovce, který však žije odmalička v Ostravě. Během kariéry si zahrál ligové All-Star Game, byl členem reprezentačního výběru do 20 let a doma má také všechny tři cenné kovy z Akademického mistrovství republiky.

Po devíti letech jste se rozhodl ukončit své působení v Nové huti Ostrava. Proč?
Po uplynulé sezoně jsem si řekl, že už dál pokračovat nebudu. Byl jsem rozhodnutý. Dal jsem se na podnikání. Mám padesát procent ve firmě Chov ryb Jistebník. Budu tak pokračovat v rodinném podniku po dědovi. Baví mě to, což je nejdůležitější. Chodil jsem tady už jako středoškolák na letní brigády. Teď to dělám na plný úvazek.

Co přesně práce ve firmě obnáší?
Hlavně je super, že to není nic jednotvárného, žádné vysedávání v kanceláři. Jeden den v ní připravuju dokumenty, sleduju dotace, druhý vyrážím do terénu krmit ryby. Je to opravdu různé.

Liší se to během roku?
Třeba v zimě se normálně zapojuju do výlovů. Na Vánoce pak dohlížím na distribuci ryb, sleduju, kde se kolik nakládá, a s kolegou vypravujeme auta tam, kde je potřeba. Stav ryb je třeba kontrolovat, abychom věděli, zda jsme v případě zvýšení objednávky schopni ryby dodat.

Jak velkým podnikem vlastně jste a které druhy ryb nabízíte?
Jsme docela malá firma, nevyprodukujeme toho tolik. Poslední rok to bylo nějakých 140 tun ryb. Specializujeme se na kapry, ale máme i candáty, štiky a další druhy. Největší zápřah přichází na začátku listopadu při výlovu největšího rybníka Bezruč.

Pojďme zpět k vašemu angažmá v Nové huti. Jak na něj vzpomínáte?
Byly to krásné roky, bavilo mě to. Je super, když má člověk koníček jako zaměstnání. Tři sezony jsem byl kapitán, což pro mě byla velká pocta. Strašně mě potěšili fanoušci. I když se mi kolikrát nedařilo podle představ, cítil jsem z jejich strany každý zápas obrovskou podporu. Myslím, že mě měli rádi, za což jim budu vždycky vděčný.

Kterého úspěchu si ceníte nejvíc?
Já se na to dívám jinak. Ano, sportovní úspěchy jsou vždy důležité, po dlouhých letech jsme získali ligový bronz, dařilo se nám i v Českém poháru, ve kterém jsme byli dvakrát bronzoví a jednou dokonce stříbrní. Já ale nejraději vzpomínám na maličkosti. Na vtipné momenty z tréninků i zápasů, ale taky z cest. Ty zážitky se spoluhráči jsou a vždy budou úplně nejvíc.

S basketbalem jste ale úplně nesekl…
Je to tak. Vracím se tam, kde jsem začínal, budu hrát třetí nejvyšší soutěž za Hladnov. Dál se taky budu věnovat basketbalu tři na tři. Nedávno jsme se umístili na mistrovství světa v Rusku šestí, v právě skončené kvalifikaci na mistrovství Evropy jsme skončili třetí a možná se na začátku září podíváme do lotyšské Rigy.