Odchovankyně Sokola Karviná nakoukla už jako osmnáctiletá do ženského týmu ve druhé lize a při svém startu se okamžitě blýskla 51 góly. V sezoně 2011/12 už měla na kontě 81 branek a v minulé sezoně se zastavila na 111 gólech v osmnácti zápasech.

Není divu, že se ocitla v hledáčku regionální jedničky DHC Sokol Poruba. „Porubě mě doporučil vlastně pan Hudeček (reprezentační kouč mužů a šéftrenér karvinské mládeže – pozn. aut.) a přes pana Palu, který nám v Porubě dělá maséra, jsem se nakonec dostala tam. Trenéry jsem asi zaujala, a tak mi nabídli hostování do konce tohoto roku," popisuje talentovaná blondýnka, jak se z druhé ligy dostala hned o dvě kategorie výše.

Karviná, které Poláchová při působení v Porubě zároveň vypomáhá, na její pomoc hodně spoléhá. Střílení branek má ostatně v krvi, oporou byla už týmu karvinských dorostenek, za který nasázela v ročníku 2009/10 slušných 112 branek.

A dalších devět přidala v neděli proti Hodonínu. Ten je ovšem nováčkem II. ligy, a tak karvinským děvčatům nečinilo větší problémy ji zdolat.

Čím to, že jste se objevila v hledáčku interligové Poruby?
Asi jsem nějak zaujala (úsměv). Poruba v létě obměňovala kádr, chce do dalších let pracovat s mladými hráčkami, a tak jsem dostala šanci i já a jsem za ni ráda.

Jak si zatím v interlize vedete?
Nasbírala jsem už pár startů, ale furt to není ono. Nemůžu se do toho nějak dostat. Nevím, jestli je to tím, že mám strach, potřebuji prostě čas.

Je poznat velký výkonnostní skok mezi druhou ligou a interligou?
Je to jiný svět. Možná bych se s tím srovnávala lépe, kdybych šla do interligy z první ligy, ale tu Karviná nehraje. Potřebuju se pořádně vyhrát, nemám tolik zkušeností jako ostatní holky, tak snad se do toho brzy dostanu.

Dostáváte větší porci minut třeba proti slabším soupeřům, jako naposledy v Jindřichově Hradci?
To ano, v Hradci jsme už hrály všechny hráčky druhého sledu, abychom taky ukázaly, co v nás je (úsměv). Trenér nám dal prostor a po zápase nás pochválil, tak jsme byly rády. Vím, že to půjde pozvolna, musím dělat postupné krůčky. Nemůžu si myslet, že po příchodu z druhé ligy naskočím na čtyřicet minut třeba proti Michalovcům (smích).

Jak moc si ceníte nabídky, která v létě přišla?
Taková šance může přijít jen jednou za život, proto se budu snažit odevzdat maximum, pořádně na sobě makat, abych ji využila.

Tréninkové jednotky jsou v Porubě určitě taky jiné než ve druhé lize, je to tak?
V Porubě se trénuje dvoufázově skoro každý den, i výjezdy na zápasy nejsou nic lehkého, to jsem v Karviné nemohla zažít. Soupeřky v interlize jsou silovější, vybavenější a o hodně rychlejší. Házená je mnohem rychlejší, je to prostě úplně o něčem jiném. Abych se soupeřkám vyrovnala, musím na sobě hodně pracovat, především zesílit, protože zatím jsem hodně slabá. Chce to často navštěvovat posilovnu.

Celý rozhovor v tištěném vydání Deníku