Nad Libercem jste měly celý zápas převahu, ale koncovky prvního i druhého setu byly nečekaně dramatické…

Měly jsme velký náskok a asi jsme čekaly, že když už Liberec udělal tolik chyb, zkazí to zase. Tak to ale nejde, koncentrovaně se musíme hrát až do konce, protože když necháme soupeře trošku nadechnout, ten nám to pak stokrát „vrátí“. U nás je to tak, že neuděláme jednu chybu a třeba až po čtyřech bodech další. My uděláme hned čtyři po sobě. Se silnějším soupeřem by se nám to vymstilo a srazilo by nás to dolů.

Co je příčinou těch zbytečných chyb?

Je začátek sezony, změnila se základní sestava, je jiná nahrávačka i styl hry, na který si zvykáme. Z nepřesností pak pramení chyby, které musíme odstranit a všechno doladit.

Liberec vás místy dokázal potrápit. Čím jste zlomily jeho odpor?

Hlavně servisem a pak i soustředěnou obranou na síti i v poli a také tím, že jsme nezkazily tolik balonů jako soupeřky.

Sezona teprve začala, ale v čem by podle vás mohla být síla současného ostravského družstva?

Hlavně v bojovnosti a kolektivu. Opřít se můžeme i o kvalitní servis, který nám většinou vychází. V obou setech, které jsme prohrály v Přerově a v Praze, nebylo podání takové, jaké by mělo být.

V nové sezoně jste se stala hrající asistentkou trenéra Jiřího Kozla. Je to pro vás velká změna?

Občas si připadám jako schizofrenik, protože musím přemýšlet, o tom, co smím říct holkám, a zase opačně – co o holkách můžu prozradit trenérovi. Zase něco si musím nechat pro sebe, ze šatny také nemusím vypustit všechno… Je to takové zvláštní, ale holky to nijak neřeší. Záleží na nich, kdyby mi to dávaly „sežrat“, tak by to bylo horší. Zatím je to ale v pohodě (smích).

Začala jste také pracovat s volejbalovou mládeží. Bude z vás jednou trenérka?

V pondělí pomáhám trenéru Košťálovi s přípravkou a hrozně mě to baví. Děti jsou úžasně natěšené, v hale jsou už čtvrt hodiny před začátkem tréninku a pinkají si s balonem. V úterý ještě chodím do tělocvičny v Ostravě-Dubině, kde jsou úplní začátečníci. Asi dvacítka nadšených holek i kluků se tam teprve seznamuje s balonem. Trénink měl být jenom hodinu a děti už mě prosily, aby byl alespoň o půl hodiny delší. Práci trenérky si zatím jen trošku „oťukávám“, abych věděla, co mě čeká a připravím se na to i psychicky. Uvidím, jak mi to půjde.