„Budu si to užívat a bude to pro mě výhoda,“ říká zlatá medailistka z ME juniorek v roce 2014 z nizozemského Rosmalenu. „Začínáme proti Litvě a Švédsku. To jsou soupeři, kteří snad budou sloužit k rozehrání. Věřím, že nám to nevezme moc sil,“ usmívá se Tereza Kubicová.

Jste téměř na všech billboardech, které zvou na letošní šampionát. Jak se cítíte jako holka z plakátu?

Když se někde vidím, tak se směju a řeknu si, že to je strašně zvláštní. Každý nemá možnost být takhle na plakátu. Vůbec by mě v začátcích kariéry nenapadlo, že se něčeho podobného dočkám.

Tereza Kubicová je jednou z opor české softbalové reprezentace.

Co na to říkaly ostatní holky z týmu? Nebyl o to boj?

Nebyl. Asi nebyla žádná jiná možnost, protože z Ostravy jsem v týmu jediná. Pamatuju už tady mistrovství Evropy kadetek. Je to šest let zpět. To jsme skončily druhé.

Bude pro vás tedy vyloženě domácí prostředí výhoda?

Myslím, že nervozita tam bude první den, pak to ze mě spadne. Budu si to užívat a bude to výhoda. Těšíme se, přijede hodně fanoušků, bude to úplně jiná podpora, než kdybychom mistrovství hrály někde v jiné zemi. Věříme, že nás fanoušci budou hnát dopředu.

ME se hraje co dva roky. Naposled jste skončily v Itálii čtvrté. Kdo by vás měl letos nejvíce trápit?

Může to být Holansko, může to být Velká Británie. Může to být vlastně kdokoliv vzhledem k tomu, že každý tým nějakým způsobem posílil. Vím, že Itálie, Irsko a Řecko získaly nějaké americké hráčky z univerzit, které mají dvojí pas. Patříme k favoritům, chceme to vyhrát.

Jak se váš sport změnil tím, že je na olympiádě? Pokud teď skončíte do šestého místa, čeká vás kvalifikace o účast v Tokiu 2020…

Motivace se zvedla hodně. Jde to i víc do povědomí. Než se vrátil softbal do olympijského programu, tak ho lidi moc neznali. Teď se o něm mluví i v televizi, to přiláká i více lidí.