NOVÝ SERIÁL DENÍKU:Ostrava - Evropské město sportu 2014

Kvůli ekonomickým problémům však zanikl a jeho nástupce SSK Vítkovice se hned od svých počátků stal jedním z největších klubů na Ostravsku. V letech 1937 až 1938 po rozhodnutí nově zvoleného výboru klubu začalo s výstavbou nového stadionu ve Vítkovicích.

Ten se podařilo postavit v rekordně krátké době, v červnu 1937 byl položen základní kámen a už příští rok v srpnu byl představen téměř dokončený novinářům. Slavnostní otevření bylo naplánováno na říjen 1938, pro okupaci Ostravy německými vojsky se však již neuskutečnilo.

Více o současném stavu stadionu zde: Vítkovický stadion zčásti dokončen. Přestěhuje se na něj Baník?

Po skončení války, v roce 1945, začaly postupné úpravy a zdokonalování stadionu, který byl ale už od čtyřicátých let dějištěm mnoha mimořádných sportovních podniků.

Nejslavnější český atlet Emil Zátopek vytvořil na jeho škvárovém oválu dva světové rekordy v běhu na deset kilometrů, při poválečných Masarykových hrách se zde představila taková světová esa jako mnohonásobná olympijská vítězka Holanďanka Fany BlankersKoenová a další.

Tradice lehkoatletických závodů vyústila postupně v každoroční pořádání Zlaté tretry Evropy, která v Ostravě zakotvila v roce 1961. V prvním ročníku tehdejších Mezinárodních běžeckých závodů VŽKG se ještě pořád na škvárové dráze umělý povrch byl položen o deset let později sešli atleti z tehdejšího Československa, Sovětského svazu a Maďarska.

Už tehdy však před zraky tří tisícovek diváků padl světový výkon. V polovině září, tedy na sklonku hlavní atletické sezony, se o něj časem 2:08,1 minuty postarala na netradiční běžecké trati 880 yardů Ludmila Lysenková.

Ve Vítkovicích startovaly desítky olympijských vítězů a světových rekordmanů, mimo jiné Alberto Juantorena, Sergej Bubka, Irena Szewinská, Maria Mutolaová, Kenenisa Bekele, který zde v roce 2004 zaběhl světový rekord na 10 000 metrů, nebo Asafa Powel, první sprintér, který v České republice zaběhl stovku pod 10 vteřin, Wilson Kipketer, Hicham El Guerrouj, Dayron Robles a především Usain Bolt.

Z domácích závodníků se nesmazatelně zapsali svými světovými výkony Helena Fibingerová, Jarmila Kratochvílová, Táňa Kocembová, Daniela Bártová i trojnásobný olympijský vítěz v hodu oštěpem Jan Železný. Stadion má i bohatou fotbalovou minulost. Vítkovický klub postoupil do 1. ligy poprvé v roce 1949 a jeho dres oblékali například nejslavnější hráč české fotbalové historie Josef Bican, pozdější úspěšný fotbalový trenér a funkcionář Jiří Starosta, hokejový reprezentant a trenér Vladimír Bouzek, budoucí slavný trenér pražské Dukly Jaroslav Vejvoda a další.

V sezoně 1985/86 Vítkovice poprvé a naposledy získaly titul v nejvyšší soutěži a zdejší stadion tak hostil zápasy tehdejšího Poháru mistrů evropských zemí, v následující sezoně pak Poháru UEFA.