Jak byste v kostce zhodnotil výkon vašeho týmu?
Možná to nedopadlo tak hrozivě jak někteří čekali. Myslím, že jsme předvedli dobrou hru a prohra, i když o tolik, s takovým týmem, možná nejlepším na světě, není tak hrozná.

Trvalo dlouho než jste se na palubovce rozkoukali?
Myslím, že jsme se museli trochu přizpůsobit, ale ten začátek zápasu nebyl z naší strany špatný. Velký kus práce odvedl Saty. On nám ukázal, že to může nějakým způsobem jít.

Tomáš Satoranský za poslední rok opět výkonnostně vyrostl, co říkáte?
Vidíme asi všichni, že se rok od roku zlepšuje. Můžeme se jen radovat, že máme v Česku takového hráče. Přijde mi, že máme strašně dobrou náladu na to, že jsme prakticky ještě mistrovství nezačali. Takže hodnocení Tomáše si necháme na konec.

Z historických pamětí už nikdo nevymaže fakt, že jste vedli 11:7 a dokonce donutili trenérskou legendu Popoviche vzít si oddechový čas.
Je to něco dobrého, jakýsi důkaz naší odvedené práce, ale nepřeceňoval bych to.

Týmu se ale povedl i nástup do druhé půle. To asi nemůže být náhoda?
Kdo ví v čem to bylo, ale snad nám tyhle začátky budou vycházet dál. Jsou extrémně důležité a vždy navodí rytmus zápasu. Takže jsem rád, že nám to vychází, protože to je jedna opravdu z nejdůležitějších pasáží zápasu.

Co chybělo aby byl duel ještě napínavější?
Hodně bodů jsme dostali ze situací jeden na jednoho. Úplně nám nevadily jejich útočné systémy, ale tou fyzičností v soubojích nás přehrávali nejvíc. Tam se určitě musíme zlepšit do dalších zápasů a tohle napravit.

Stačili jste si zápas proti hvězdám NBA vychutnat?
Je to světový šampionát a pravděpodobně jsme hráli s nejlepší týmem na světě. Člověk takovéto zápasy nehraje každý den. Takže jsme měli takové malé vánoce (úsměv).

Výsledek zní 67:88. Bral byste podobné skóre před zápasem?
Šli jsme to odbojovat a nedívali jsme na to, kolik to bude. I když máme všichni prohru v sobě, je to basketbal. Jsou to USA. Co ale můžeme hodnotit, je předvedená hra. A ta byla v pohodě.

Jaký signál vám ukázal tento zápas pro ty další ve skupině?
Myslím, že vůbec nic, protože žádný tým tady na turnaji nebude to co USA. Musíme se připravit na jiný styl basketbalu, tohle je za námi. Až teď začíná mistrovství světa.

Vaše sebevědomí zůstalo nepošramoceno. Za to Japonci byli po Turecku skleslí…
Každý zápas je jiný. Japonsko je tým s odlišným stylem a mají úplně jinou hru, takže z těch prvních zápasů se nedá nic vyčíst. Nastudujeme je. My si řekneme, co jsme dělali proti Americe špatně a co je potřeba udělat líp. Vážně bych neřešil ty první zápasy.

Ještě k vašemu výkonu. Vaše střelba měla vzestupný charakter. Ve druhém poločase jste odhodil zábrany úplně.
Člověk vidí, že jsou ohromně fyzičtí, jejich basketbalové schopnosti jsou neuvěřitelné. Ale jak se člověk dostane do hry, tak se snaží vypnout, nemyslet na to a hrát basketbal.

Čeští fanoušci vytvořili místy až domácí prostředí. Jak se vám v něm hrálo?
Byli naprosto skvělí. Už dávno před zápasem, když jsem vstupoval na palubovku, asi sám hodinu před utkáním, a v koridoru byli čeští fanoušci. Přivítali mě potleskem a skandovali: „Češi, Češi“, tak to jsem měl husí kůži.