V play-off se na nemoci či zranění nehledí. Takto mluví často hokejisté, kteří nastupují v ne úplně nejlepším zdravotním stavu. Podobný postoj zaujala také florbalistka ostravského FBC Romana Kiecková.

Třiadvacetiletá útočnice má v současnosti zdravotní problémy, přesto do víkendového dvojzápasu s Vítkovicemi nastoupila. „Mám zablokovaná záda, chodím na rehabilitace. Není to ideální," prozradila Kiecková, která si v neděli přivodila další zranění.

„Obnovila jsem si výron kotníku. Stejně ale o víkendu nastoupím," upozornila s úsměvem Romana Kiecková, která se celý týden společně se svými spoluhráčkami připravuje na třetí a čtvrtý zápas čtvrtfinálové série. V prvních dvou Vítkovice přesvědčivě vyhrály nejprve 7:1 a o den později dokonce 11:1.

Jak byste zhodnotila dvojzápas, který jste odehrály s Vítkovicemi?

V sobotu jsme hrály takový beton, více z obrany, prakticky jsme neměly ani šance. Druhý zápas mi připadal z naší strany lepší, byly jsme uvolněnější. Sice jsme i dostaly více branek, ale také nás hra více bavila.

V neděli jste už měly řadu šancí. Vy sama jste po obhození soupeřky na začátku zápasu za vyrovnaného stavu byla v nadějné pozici, ale branku jste vůbec netrefila.

Vím, že se to nemá svádět na florbalku, ale tentokrát to opravdu byla její vina (smích). Zlomila jsem si totiž čepel na své původní holi a vzala jsem si svou starou, se kterou jsem kdysi začínala. První střela nevyšla, ale potom už to bylo lepší. Musím si na ni ale zvyknout, protože jsem s ní ani netrénovala. Střela, o které mluvíte, to byl takový homerun (smích).

Takže vás zklamala florbalka?

Myslím si to. Přece jen každá hůl je jiná. Je to moje první původní florbalka.

Oba zápasy Vítkovice rozhodly v první třetině, kdy na vás bez jakéhokoliv oťukávání nastoupily.

Samozřejmě, protože se jim potom lépe hraje, když vedou tři čtyři nula. Komu také ne, že?

Co ale také zaujalo, byla radost vašeho týmu po vstřelené brance, kterou za daného stavu lze nazvat jako tzv. čestný gól.

(smích) To je hlavní neztrácet důvěru a naději v zápase. Vím, že ve skóre je to velký rozdíl, ale musíme se navzájem podporovat a zůstat v klidu a pozitivní. Pak se i nám lépe hraje, když máme radost z jednoho gólu.

Zápasy v play-off si zřejmě snažíte hlavně užít.

Já osobně a vím i o dalších holkách, si to hodně užíváme. Je to naše první play-off. Navíc s Vítkovicemi je to jiné, než by to bylo s kýmkoli jiným. O to krásnější by bylo se dostat někam dál…

Už v minulém rozhovoru jste řekla, že se těšíte na derby v play-off s Vítkovicemi. Bude to platit i pro další dva zápasy?

Ano, ráda s Vítkovicemi hraji. Proti silnějším týmům nám to dává mnohem více, byť vím, že holky z Vítkovic jsou na tom opačně. Je to pro ně spíše trénink. Alespoň nás to posune zase dál.

Nyní máte trochu času na to vymyslet něco na pokračování série, tentokrát doma. Věříte, že třeba jeden zápas lze proti silným Vítkovicím urvat?

Chceme jim dát alespoň více na frak. Určitě více vymýšlet vepředu a snažit se využít šance. Už to nebude jen beton, jako v prvních dvou zápasech.