Nantes - Stojí za vzestupem české ženské házené, která sní pod vedením kouče Jana Bašného o účasti na třetí významné akci za šest let. Po startech národního celku na ME (2012) a MS (2013) má reprezentační tým výborně rozehranou i kvalifikaci o postup na evropský šampionát ve Švédsku 2016. Dvaapadesátiletý trenér francouzského Nantes ale vydařený vstup do kvalifikace nepřeceňuje a ví, že klíčové zápasy reprezentační celek čekají na jaře.

Co vám oba kvalifikační zápasy (doma Itálie 33:15, venku Ukrajina 24:20) napověděly?

Jen se mi potvrdil můj pocit, že tento tým má velkou vnitřní sílu. Že je prostě schopen hrát a občas i vyhrát skoro s každým evropským celkem. A to nezávisle na odchodech některých hráček, jak se někdy říká, do sportovního důchodu.

Můžete oba duely zhodnotit?

Proti Itálii jsme podali velice odpovědný výkon, když jsme inkasovali v prvním poločase jen pět branek. V Užhorodu to byl zvláštní zápas. Po výborném začátku přišly dvě neproměněné sedmičky a další dvě zahozené šance. Holky si přestaly věřit a do poločasu jsme hráli v obrovské křeči. O přestávce jsme si vysvětlili některé herní věci nebo lépe řečeno pozměnili věci v taktice a holky se uklidnily. Druhý poločas se hrál plně v naší režii.

Důležité bylo hlavně vítězství na Ukrajině, jehož cena se naplno projeví podle všeho až v příštím roce. Jak moc byla právě tato výhra ve vašich plánech a prognózách důležitá?

Bylo to doopravdy důležité vítězství, ale ne rozhodující. Určitě jsme však v mnohem lepší situaci než Ukrajina. Pokusíme se v březnu sebrat nějaké body Srbsku, abychom tu výhodnější pozici udrželi až do červnového finále kvalifikace, kdy doma přivítáme právě Ukrajinu.

Kvalifikace pokračuje až v březnu příštího roku, ale reprezentační sraz bude už v listopadu. Jeho součástí bude i turnaj ve Francii. Je asi zbytečné se ptát, proč jste si vybral právě tuto destinaci…

Já si ji nevybral. (směje se) Oslovil mě trenér Francie Alain Portes s nabídkou, zda bychom se turnaje nechtěli zúčastnit. Musím přiznat, že mě to potěšilo, protože to svědčí o tom, že náš celek má kvalitu, a oceňuje to i dlouhodobou práci celého realizačního týmu. Zrovna včera mi opět volal, že došlo ke změně programu v turnaji. Pro nás to bude znamenat, že nás budou čekat dva velmi těžké zápasy: 28. listopadu proti Rumunsku a 29. listopadu proti Francii. Bude to velmi kvalitní příprava, která nás hodně prověří.

Máte představu, zda do Francie pojedou Češky v nejsilnějším složení, nebo dáte šanci dalším hráčkám z širšího kádru?

Vzhledem ke kvalitě soupeřů si nemůžeme dovolit cestovat jen s náhradnicemi. Se zařazením dvou až tří mladých hráček počítám. Tým se stále vyvíjí a buduje. Například musíme najít náhradu za Helenu Štěrbovou.

Patříte k trenérům, kteří kvitují a oceňují to, že nejlepší české celky v posledních letech pravidelně startují v evropských pohárech. Je třeba i v reprezentaci znát, že jsou české hráčky zkušenější?

Ano, každá mezinárodní zkušenost je pro českou házenou k nezaplacení. Ať už to jsou pohárové zápasy českých klubů nebo třeba účast a výborné výkony i výsledky akademického výběru na univerziádě v Koreji.

V Ukrajině jste měl v týmu hned osm legionářek. Jak získáváte o jejich formě informace?

To je doopravdy různé. Mám všude své dobré a spolehlivé informátory. (směje se) A mnoho zápasů se dá najít na internetu, který mi při mé práci hodně pomáhá.

V kvalifikačních zápasech s Itálií a Ukrajinou jste dal šanci i dvěma mladým hráčkám Jeřábkové a Kordovské. Musel jste o jejich zařazení hodně dlouho přemýšlet?

Markéta Jeřábková s námi absolvovala už celou loňskou reprezentační sezonu, stejně jako třeba Veronika Malá. Kamila Kordovská prokazovala výbornou formu v letní přípravě i v úvodních zápasech Interligy, takže nebylo o čem přemýšlet. Jen snad o tom, aby skok do národního celku nebyl moc rychlý, prostě abychom toho na ty holky nenaložili zbytečně hodně. Stejný případ je také u další mladé a velice talentované hráčky Heleny Ryšánkové.

V posledních týdnech se v házenkářském hnutí rozpoutala diskuse o omezení startu mladých hráčů a hráček. Jak se na tento problém, který řeší i jiné sporty, díváte?

Můj názor na tuto otázku je jasný a neměnný. Není žádné tajemství, že prvotní návrh a podnět vyšel z reprezentační komise, jejímž členem jsem. A náš návrh na omezení počtu utkání během jednoho víkendu byl ještě tvrdší! (důrazně) Je třeba se k tomuto problému postavit už konečně čelem, nelhat si do vlastních řad a přestat ničit zdraví mladých hráčů a hráček. Můžu vám taky okamžitě a spatra vyjmenovat dlouhý seznam hráček, které mají vleklé chronické zdravotní problémy. A to i přesto, že se v české ženské házené pohybuji relativně velice krátce.

Můžete být tedy konkrétnější?

Zmíním jen ty, které prošly reprezentačním výběrem v posledních čtyřech letech: Simerská, Černá, Chrenková, Šterbová, Martínková. Z té, řekněme, střední generace Luzumová, Salčáková, Raníková, Keclíková, Satrapová, Severová. A z těch mladších Malá, Ryšánková, Jeřábková.

Je doopravdy riziko přetěžování klíčových hráček tak velké?

Samozřejmě, že ano! (důrazně) Nebo snad může někdo tvrdit, že ten seznam hráček je nějaká náhoda nebo shoda okolností? Ne, to není náhoda. Za tím si stojím. (opět zvyšuje hlas) Můj názor je jasný: Hazardujeme se zdravím hráčů a hráček. Přetěžováni jsou logicky vždy ti nejlepší. A já se ptám, zda mají tyto opory tolik natrénováno, aby se to na jejich zdraví dříve nebo později negativně neprojevilo. Kdo odpoví a přemýšlí nad těmito otázkami: Odpočívají vůbec někdy? Mají zajištěnou kvalitní regeneraci a zdravotní péči? To je podstata věci, o které se máme bavit.

Dlouhé roky působíte v zahraničí. Jak stejný problém řeší ve Francii?

Tady je pravidlo jasné: každý víkend může hráč nebo hráčka odehrát jediné utkání (v kategorii do 12 let jsou pořádány turnaje, kde je minutový limit). Jedinou výjimku tvoří členové tréninkových středisek, která jsou pouze u extraligových týmů mužů a žen. Jedná se vždy o pět až osm hráčů v klubu ve věku od 18 do 21 let. Ti mají možnost odehrát dva zápasy za víkend, ale s tou podmínkou, že se nesmí hrát na palubovce soupeřů. Kluby však tuto možnost využívají opravdu minimálně, protože všichni vědí, že přetěžování mladých hráčů se nevyplácí. V konečném důsledku na to doplácejí všichni: klub, hráč i celá házená.

Ženská házená jde v posledních letech v Česku znovu nahoru. Co je podle vás kromě postupu reprezentace na evropský šampionát do Švédska pro další období důležité?

Ano, postup na mistrovství Evropy do Švédska je opravdu pro pokračování vzestupu ženské házené u nás důležitý. Ale hlavní a klíčová je práce v klubech, kde musejí být vytvořeny co možná ty nejlepší podmínky pro hráče i trenéry. A další primárně důležitá věc: chtělo by to jednotu a vzájemnou pomoc a podporu v celém hnutí. V Čechách je spousta obětavých lidí zapálených pro házenou. Všichni, každý zvlášť, to svým způsobem myslí dobře, ale dohromady nám to občas skřípe.