„Myslím si, že mluvím za všechny sportovce projekt olympijských parků byl super nápad a správná cesta, jak ukázat dětem, aby sportovaly. Od trenérů z některých klubů se teď dozvídám, že už mají stop stav a nemohou nabírat další zájemce," vyzdvihl podíl Olympijských parků v ČR na nárůstu začínajících judistů.

Autogramiáda judisty Lukáše Krpálka, olympijského vítěze z Ria, v ostravském Trojhalí. Zdroj: Deník/Pavel SonnekTím v centru Ostravy během her v Riu prošlo téměř 150 tisíc návštěvníků. „Nejenom děti, ale celé rodiny, a všechny lidi určitě hrozně bavilo, když mohli fandit takhle pospolu," poděkoval Krpálek za podporu fanoušků na dálku a pak přes hodinu rozdával autogramy.

Ve čtvrtek 11. srpna jste se v Brazílii stal českým národním hrdinou, na váš podpis se stojí hodinové fronty. Jak se vám s tak velkou popularitou žije?

Na jedné straně je ten úspěch hezký, na druhé je to pro mě hodně náročné. Po tom, co jsem se vrátil, mám každý den nějakou akci, pořád někam cestuji, rodinu si úplně tolik neužiji. Každý mě zná, občas je to i nepříjemné, když si jdeme sednout někam s manželkou a o podpis někdo žádá i při večeři. Ale když vidím tu spoustu lidí, kteří jsou nadšení z toho, že se setkají se sportovci, tak je to nádherné a díky tomu si všechny akce hodně užívám.

Volno jste asi moc neměl…

Před olympiádou jsme si s rodinou naplánovali, že po ní hned někam odletíme a budeme odpočívat. Na jednu stranu bohužel, na druhou bohudík, že to nevyšlo a museli jsme zůstat v Česku (směje se). Koncem října bychom ale na dovolenou chtěli odletět a trochu si odpočinout.

V olympijském turnaji jste vyřadil Japonce Ryunosuka Hagu, úřadujícího mistra světa a velkého favorita. Nebudete teď mít v Zemi vycházejícího slunce problémy s další přípravou?

Zatím nemám žádné zprávy (smích). Po olympiádě jsem říkal, že asi dostanu zákaz, ale samozřejmě si myslím, že se to nestane a naopak budou rádi, když tam přijedu a budu s nimi trénovat tak, jako předtím. Japonce vždycky potěšilo, když tam přijel nějaký člověk, který něco dokázal a mohl se s těmi kluky připravovat.

Ve své kategorii do 100 kilogramů jste už vybojoval všechny tituly, které bylo možné získat. Mají se vás teď obávat váhově těžší soupeři?

Přede mnou je další obrovská výzva, které jsem se hned chytil a chtěl bych ji uskutečnit. V kategorii nad sto kilo bych určitě chtěl dosáhnout něčeho podobného jako ve váze do sto kilogramů. Vím, že to bude hodně těžké, protože je tam člověk, který už šest let neprohrál (Francouz Teddy Riner pozn. red.). O to větší je to pro mě výzva ho zkusit porazit.

Jak jste na tom s nabíráním kilogramů?

Teď už jsem zase v přípravě, začínám posilovat a myslím si, že jídlo bude hrát také velkou roli. Snažím se pomalinku nabírat, ale bude to dlouhá cesta.

Takže jste zpátky na tatami?

Už jsem se do toho minulý týden zase vrátil a ve čtvrtek jsem byl poprvé v kimonu, takže pomalinku zase začínám.

Vloni jste v Ostravě vedl otevřený trénink se dvěma stovkami mladých judistů. Plánujete, že to někdy zopakujete?

Čas od času pozvání na takovou akci, kde udělám nějaký trénink, určitě přijmu. Nebude to každý měsíc, ale třeba jednou dvakrát do roka na ni pojedu.