Narůžovo nabarvené vlasy, růžová bunda, v ruce telefon kvůli focení. Čas ukazuje 9.45, když David Kozma přichází na akademickou půdu. „Po letech ve škole,“ usmívá se třicetiletý zápasník, když hledá cestu směrem k aule.
Ačkoli do oficiálního začátku besedy zbývá jen patnáct minut, na místě to na velkou akci ještě nevypadá. Na chodbě jen pár studentů, v sále teprve vrcholí přípravy. „Pojď nám pomoct,“ vyzývá Jan Široký, další domácí bojovník a účastník diskuse, přicházejícího Kozmu. Ten se ochotně přidává.

Nedlouho poté se však chodba plní a po desáté hodině jsou všichni vpuštěni dovnitř, aby se vzápětí – po úvodním slovu primátora Jana Dohnala – začalo. Co slovo „šikana“ znamená? Jaké jsou její druhy? Otázky, které padají hned ze startu.
Oba aktéři přiznávají, že se sice se šikanou nesetkali na vlastní kůži, ale ve svém okolí ano. „Rozhodně se mi to nelíbí, nechtěl bych být toho součástí, nebo to trpět okolo sebe. Vždy, když tři chtěli zbít jednoho, tak jsem se postavil na jeho stranu,“ hlásí jednoznačně Široký. „Nemělo by se stávat, že se jeden bude povyšovat nad druhého,“ dodává voják z povolání.
Kozmovi pomáhalo judo, díky kterému každý věděl, že se umí bránit. „Super prevence,“ podotýká. „Ale nemělo by se to dít,“ připouští David Kozma, který nijak neřeší ani nenávistné komentáře na internetu, což by se dalo považovat za kyberšikanu.
David Kozma a Jan Široký při debatě na VŠB-TU v Ostravě.

FANOUŠCI CLASH OF THE STARS
Velmi aktivní je i publikum, které zaplnilo odhadem asi polovinu auly. „Závist, to je také forma šikany,“ pronese mladá slečna. „Když to převedu na trénink, tak kluci by chtěli bojovat a zápasit jako já, ale já se jim snažím říct, že jsem si to vydřel a ukázat cestu, kudy jít,“ reaguje Široký. „Od pár lidí to okrajově vnímám, protože jsem vidět a dejme tomu i něco vydělám. Nenávist někdy trochu cítím, ale šikana to není,“ namítá Kozma.
„Já si nemyslím, že Davidovi někteří nezávidí, naopak, rád by měli jeho pozici a šanci zápasit, ale to by byl slabý, kdyby si to připouštěl,“ má jasno Jan Široký, přičemž se probírají způsoby řešení. „Komunikovat,“ navrhne. „Říct to dospělému,“ míní hned vzápětí Kozma, který má jasno o důvodech šikany. „Třeba je někdo tlustý, nebo hůře se obléká, nebo nemá moc peněz,“ vypočítává. „Nebo mít jen nad někým moc,“ spekuluje také Široký.

Z publika pak zaznívají pojmy jako slabost, žárlivost, komplexy, frajeřina. Psychické i rasové a etnické problémy, sexuální orientace. „Jak jsem řekl, bojové sporty jsou dobrá prevence,“ opakuje Kozma, přičemž parťák vedle přitakává. Celou problematikou se zabývá web sportemprotisikane.cz.
Pochopitelně šikana nebyla jediným tématem, na které se mladé obecenstvo ptalo. Dotazy padaly směrem vztahům mezi bojovníky, ke Kozmovi ohledně titulové odvety s Kaikem Britem, co udělá s penězi, pokud vyhraje pyramidu Gamechanger, jak vypadá trénink obou zápasníků, jaký nejhorší úraz se jim stal v zápase, pohled na zápasy v Česku i v zahraničí, včetně duelu Kincl v. Vémola, či názor na organizaci Clash of the Stars. Tady odpovědi vzbudily největší ohlas.
David Kozma a Jan Široký při debatě na VŠB-TU v Ostravě.

„Přiznám se, že jsem trochu fanoušek, rád se dívám na lidi, kteří jsou hloupí, blbí. Strašně si to užívám. Trochu se ale za to i stydím,“ pousmál se David Kozma. Široký má podobný postoj, ale jiné pocity. „Já se tedy vůbec nestydím, stydět by se měli ti, kteří tam jsou. Já na tom byl, stal jsem se fanouškem, vyloženě se mi to líbí. Ani si nemyslím, že je to ostuda pro MMA, jelikož o MMA vůbec nejde. Já se nedívám na sport, to bych koukal na UFC, Procházku, nebo Davida, ale tohle je show, bizár, jak tomu sami říkají,“ navazuje ostravský rodák.
Dokonce aktéry roztrhával v kleci od sebe. „Do momentu, než mi řekli, že je to nacvičené. Pro lidi. Pak se mi to začalo líbit,“ vysvětluje Široký.
Ještě pár závěrečných otázek, po necelé hodině diskuse končí. Bojovníci sklízí hromadný potlesk, načež se mládeži věnují při focení a autogramiádě.