Po konci Berdycha se Štěpánkem by měl být jednou z hlavních opor daviscupového týmu. Dvaadvacetiletý český tenista Adam Pavlásek doléčil zraněné zápěstí a doma se připravuje na prestižní challenger Prosperita Open v Ostravě, který začne hlavní soutěží v pondělí. Rodák z Bílovce chce být na antukových kurtech v Komenského sadech úspěšný. „Je to tak. Hodně energie směřuju právě k Ostravě," řekl Deníku Pavlásek.

Čeká vás účast na turnaji Prosperita Open. Jak se do Ostravy těšíte?

Těším se moc, vždyť se vracím skoro domů. V Ostravě budu moci hrát před rodinou a taky skvělými fanoušky. Doufám, že si přivezu dobrou formu, bude se mi dařit a třeba zopakuju finálovou účast z předloňského roku.

Mluvíte o formě. Co o té aktuální můžete říct? Letošní bilance 1:6 vypadá bídně…

Sezona zatím není dobrá, ale hlavně proto, že jsem byl nějaký měsíc a půl zraněný. Teď už jsem konečně fit, znovu se do toho dostávám a věřím, že se právě v Ostravě zpátky nastartuju.

Hovoříte o problémech se zdravím. Co přesně vás trápilo?

Skoro šest týdnů jsem byl mimo kvůli bolavému levému zápěstí. Cvrnklo mi v něm poprvé, předtím jsem s ním nikdy problémy neměl. Stalo se mi to v prosinci během extraligy a od té doby to bylo horší a horší. Limitovalo mě to hlavně při bekhendu a nadhozu při podání. V polovině ledna jsem si řekl, že nemá cenu hrát přes bolest. To bylo po Australian Open.

Co následovalo?

Koncem ledna po turnajích v Austrálii přišla zlomová fáze. Řešil jsem to tam se špičkovými doktory. Jel jsem podle jejich plánu, ten ale nezabral. Pak jsem si dal od tenisu úplně volno, léčil se v Praze. No a po třítýdenním volnu jsem přišel na injekci. Až ta mi pomohla. Naštěstí se po rezonanci ukázalo, že zápěstí je zdravé. Akorát tím, jak jsem ho přetěžoval, jsem do něj dostal zánět. Ale už jsem v pořádku.

V této sezoně máte na svém kontě jedinou výhru. Ale ta se počítá. Minulý týden na antuce v americké Sarasotě jste vrátil porážku z Houstonu Argentinci Leonardu Mayerovi, daviscupovému reprezentantovi a bývalému 21. hráči světa…

Byl jsem tím výsledkem příjemně překvapen. Abych se přiznal, tak jsem to jel do Ameriky spíše jen zkusit. Otestovat, do jaké míry je zápěstí v pořádku. Na to, že jsem neměl natrénované, tak jsem to zvládl. Po tom herním výpadku to bylo pozitivní.

Jak jste vlastně ty první náročné měsíce tohoto roku prožíval?

Skoro dva měsíce jsem pořádně nehrál, byla to hlavně mentální bitva. Člověk si uvědomuje, že je čtvrtka sezony pryč a výsledky nikde. Poslední dva turnaje v americkém Houstonu a Sarasotě už jsem cítil, že je vše lepší. Snad svítá na lepší dny, které jsem měl loni a zase je potřebuju. Hodně energie směřuju k Ostravě, kde bych rád nastartoval sezonu. Snad už je vše špatné za mnou.

Ještě poslední věc. Jaký je váš cíl do konce roku? Loni jste byl 72. na světě, aktuálně vám patří 107. místo na žebříčku ATP…

Loni byl můj cíl dostat se do padesátky. Bohužel to nedopadlo. I vzhledem k těm problémům se zápěstím jsem letos realista. Co nejdřív se zase chci dostat do stovky. Ale nebudu to mít lehké. Mnoho bodů budu obhajovat. Loni jsem totiž vyhrál dva challengery a čtyřikrát byl ve finále. Hlavně ale potřebuju být zdravý.