Třicetiletá Vacenovská na hrách v Riu porazila jasně v 1. kole 4:0 Kolumbijku Lady Ruanovou, ale pak neuhrála ani set s obranářkou Teťjanou Bilenkovou z Ukrajiny. „Ten výsledek nevypadá dobře. Nevyužila jsem svoji šanci," řekla smutně.

Pro v současnosti 65. hráčku světového žebříčku ITTF tak skončilo jedno životní období. „Asi jo," přikývla opřená o zábradlí v útrobách haly. „Je to konec etapy, kdy jsem dělala pro sport naprosto maximum. Už chci směřovat někam jinam."

Neznamená to, že pálku odloží, jen bude hrát méně. „Už začínají zdravotní problémy a budu si od ping- -pongu potřebovat odpočinout. Uvidíme, jak to budu směřovat dál," řekla.

Z Lince se přestěhuje do Ostravy a bude létat na druhou ligu do Francie. „Vydělávat si nějak musím. Mám podepsaných deset zápasů za celý rok."

Dál počítá i s účastí v národním týmu. „Budou pravděpodobně nějaká omezení teď po té olympiádě, ale reprezentace se určitě nevzdávám," řekla.

Na klubové úrovni hrála třináct let v Linci. Dvakrát s týmem slavila triumf v Lize mistryň. „Třináct let je třináct let, určitě se tam budu vracet. Bylo mi řečeno, že kdykoli mi bude smutno, tak za nimi můžu přijet," podotkla s úsměvem Vacenovská.

Svoji premiéru na olympiádě měla před čtyřmi lety v Londýně, kde vypadla o kolo dále. „Byla jsem tam nervózní, ale ve hře se to neprojevilo," vzpomínala. Nyní v Riu už nervozitu nepociťovala. „Už jsem zkušenější. Vím, jak se mám nachystat a naladit se psychicky, ale ten druhý zápas se mi nepovedl a nevím proč," řekla.

Atmosféru olympijských her si zamilovala. Více si možná vychutnala londýnský svátek. „Když jste někde poprvé, tak je euforie větší. Já mám tyhle akce ráda, je to pro mě motivující a jsem velký fanoušek těchto akcí," řekla.

Pomalu se ale blíží konec její kariéry. Zpočátku nemá v plánu být trenérkou. „Nebudu chtít lítat po světě jako doteď, od toho bude na čase si odpočinout. Ale zmizet ze stolního tenisu bych nechtěla. Myslím, že můžu předávat zkušenosti dál. U sportu zůstanu," dodala. (čtk)