Zkušeností má z nejvyšší české scény poměrně dost. Vždyť v první lize prošel Baníkem Ostrava či Libercem (kterému stále patří), ve druhé lize pak hrál za Žižkov, Táborsko a Most.

Přesto Zbyněk Musiol možnost nastupovat nyní v dresu nováčka MSFL Vítkovic jako krok směrem zpátky nebere. „Je to lepší, než sedět ve druhé lize na lavičce a nehrát vůbec," vysvětluje čtyřiadvacetiletý útočník v rozhovoru pro Deník.

Jste baníkovec, přesto jste zvolil Vítkovice. Proč?

Asi ale o mě nikdo jiný neměl zájem (směje se). Ale ne… Myslím, že je to pochopitelné. Tady jsem měl prostě vidinu toho, že bych měl hrát, což se mi ve druhé lize tolik nestávalo. Než dva zápasy hrát, pak zase čtyři ne, tak jsem zvolil tuto cestu. Zatím to jde podle mých představ, ať už z pohledu vlastních výkonů i výsledků týmu, které jsou nejdůležitější, takže jsem rád.

Od bývalých spoluhráčů nebo kamarádů fandících Baníku jste nezaznamenal žádné narážky?

V Baníku už skoro nikoho neznám, takže ani ne. A kamarádi? To také ne. Myslím, že se to příliš neřeší. S rivalitou Baníku a Vítkovic to už není tak žhavé, jak bývalo.

Ostatně bývalých hráčů Baníku je v mužstvu podstatně více.

(usměje se) To je právě trochu vtipné. Jsme takoví odpadlíci nebo nechtění baníkovci. Vydali jsme se do světa, respektive po fotbalové republice, a po čase jsme se do Ostravy vrátili. Myslím ale, že zatím nám to spolu klape.

To bezpochyby. S Mariánem Kovaříkem a Vladimírem Mišinským jste vytvořili v útoku velmi úderné trio.

Mně to s oběma vyhovuje. Doplňujeme se, posbíráme vždy odražené míče, vyhovíme si, takže nám to jde. Navíc v té trojici se točíme, takže to není úplně ortodoxně dáno, kde musím být.

Jste tedy na městském stadionu spokojený?

Ano. Je pravda, že by mi to do branek soupeřů mohlo padat více, ale nemyslím si, že by to bylo úplně špatné. Navíc když se podíváte (rozhlédne se po stadionu), je tady krásné prostředí. Uvidíme, jak to půjde dál. Zatím vyhráváme, já hraji celé zápasy, takže si nemám na co stěžovat.

Nejen vám, ale celému týmu by to mohlo trefovat lépe. Šancí máte v každém zápase velké množství, nemyslíte?

Zahozené šance třeba v poháru proti Karviné nás mrzí, protože jsme mohli postoupit, ale jinak vyhráváme, takže je to v pořádku. Možná akce občas překombinujeme, ale prostě jsme takoví (pousměje se). Máme rádi míč. Buďme spokojení, že se do nich dostáváme. To tak bývá. Někdy útočníkovi do brány spadne všechno, jindy ať dělá co dělá, tak nic. Góly ale přijdou.

Věříte, že ve Vítkovicích opět nastartujete kariéru a půjdete zase do vyšších soutěží?

Ano, to určitě také. Možná se zdá, že třetí liga je krok zpět, ale to někdy znamená dva kroky dopředu. Pravidelně hraji a je to lepší, než sedět někde ve druhé lize. Ale samozřejmě jsem zde i proto, abychom vyhrávali, nikdo nechce prohrávat. A potom třeba…

Třeba postup do druhé ligy?

Nebylo by to špatné.

Myslíte, že to je v této sezoně reálné?

Doufám, že ano. Myslím si, že jsme dobrá parta, sedlo si to dobře, takže to snad bude dobré a výsledek celé sezony by nemusel být vůbec špatný. Začali jsme velmi dobře, tak snad v podobném duchu budeme i pokračovat. Ale máme před sebou ještě mnoho zápasů.

Když se zamyslíte. Nejste trochu zklamaný, že jste svou nadějně rozběhnutou kariéru nedotáhl dál? V dorosteneckých letech jste byl i v reprezentaci.

Tak to je jasné, rád bych hrál první ligu. Teď už to beru tak, jak to je zpátky se nedívám. Co bylo, už bylo. Koukám dopředu a doufám, že to bude jen lepší.

Ve vašem kmenovém klubu budoucnost už nevidíte?

Liberec se mi dva roky neozval, takže tady cesta těžko povede. To už je uzavřená věc. Chci zůstat hlavně zdravý, hrát, dávat pravidelně góly a pak se uvidí, jestli přijde nabídka.

V minulosti jste odešel z Baníku i kvůli kritice tehdejšího vedení klubu. Nyní je tam nové a je opět ze všech stran kritizováno. Jak se na celou problematiku díváte?

Já nevím. Moc do toho nevidím, a kluci, které jsem znal, tak už tam povětšinou nejsou. Možná by ale Baníku pomohlo, kdyby spadl. Nechci to ale nějak detailně hodnotit, protože jak říkám moc do toho nevidím.