Psal se podzim 2015 a do ragbyového klubu Mariánských Hor přišla mladá dívčí dvojice Daniela Ferugová Klára Sviderská. Vyzkoušely řadu sportů, ale hledaly ten, který by je opravdu zaujal. Tak zkusily ten, jemuž dominuje šišatý míč.

Čas se posunul o rok a půl dál. Jaký je současný stav? Nejenže obě u ragby zůstaly, nýbrž jsou z nich reprezentantky! Sviderská juniorskou, osmnáctiletá Ferugová dokonce už mezi dospělými. Navíc díky nim po čtyřech letech klub obnovil družstvo žen, které by se od nové sezony mělo zapojit také do soutěže.

„Dřív jsem to tak nevnímala, ale asi to tak bude, že jsme byly na začátku. Přišly jsme, vydržely chvíli hrát s kluky a pak se podařilo vytvořit holčičí tým. Je to super," usmívala se Daniela Ferugová, která za svou píli a dřinu byla jako jediná ostravská hráčka odměněna nominací na kvalifikační turnaj mistrovství Evropy kategorie Trophy, který hostí Městský stadion ve Vítkovicích.

Jste asi ráda, že se podařilo složit v Mariánských Horách opět ženskou složku, že?

Jsem ráda, že vznikla, i když jsem z toho měla ze začátku strach, protože jsem nevěděla, co od toho čekat. Holčičí kolektiv je vždy komplikovaný. My si ale v šatně rozumíme a jsme super parta. Myslím, že když budeme dál trénovat, můžeme se rychle posunout a hrát na vyšší úrovni. Prvním krokem by bylo se dostat do soutěže. Máme hodně mladých holek, což je kvůli pravidlům problém, ale to se bude řešit. Na nedávném turnaji jsme v Ostravě skončily druhé, samy sebe tím překvapujeme. Jak se postupně poznáváme po sportovní i lidské stránce, víme, co od sebe čekat, a to nám svědčí i na hřišti.

RAGBISTKY se na turnaj v Ostravě těší. V domácím prostředí se ukáže také ostravská Daniela Ferugová (vlevo dole).
Kvalifikační turnaj ME v Ostravě: české ragbistky míří vysoko, chtějí semifinále

Přejděme k reprezentaci. Co pro vás znamená nominace?

Strašně moc. Když jsem začínala, vůbec jsem nečekala, že bych se do týmu dostala a už vůbec ne v tak krátkém čase. Je to svým způsobem i svazující, protože všude poslouchám chválu, že jsem dobrá. Musím však říct, že všichni přehání, ale to má tendenci dělat u svých hráčů a hráček každý trenér.

To asi ano, ale to, že jste se dostala během necelých dvou let do elitního výběru českých hráček, není náhoda, nemyslíte?

Jsem z toho nadšená. Celé to přišlo ale dost nečekaně, protože do reprezentace jsem se dostala teprve na podzim. Tou dobou jsem ani nevěděla, jak to funguje, jen jsem trénovala. Pak jsem odjela na první soustředění a podařilo se mi v týmu udržet. Dokonce jsem se dostala na turnaj na Maltu a pak i do Amsterdamu, což byla má největší zkušenost. Hlavně co se týče fyzické náročnosti. To bylo něco úplně jiného, než znám od nás.

Jak berou kolegyně v reprezentaci, že mají vedle sebe spoluhráčku, která ragby hraje teprve chvíli?

Všechny jsou super a podporují mně. Od začátku se mi snažily vše vysvětlit a poradit, když jsem se zeptala, tak mi pomohly. Přijaly mě dobře, aspoň takhle jsem to cítila. Některé ho navíc nehrají o tolik déle, jen třeba tři čtyři roky. Přesto k nim vzhlížím, protože hrají výborně, a jednou bych chtěla hrát jako ony.

A co na vaši ragbyovou dráhu říkají třeba spolužáci ve škole?

Občas mívám modřiny a další menší zranění, ale beru to tak, že to k tomu patří. Oni se ale diví, že u toho ještě jsem a sport jsem nezměnila. (smích) Ale jinak mi to přejí a kolikrát se i přijdou podívat. Ale třeba mamka o mě měla dlouho strach a nelíbilo se jí to. Když ale vidí, že mě to naplňuje a jsem spokojená, tak mě v tom také podporuje.

Myslíte, že lze říct, že vám ragby něco dalo?

Dalo mi hodně. Určitě disciplínu a spoustu nových kamarádů, protože jak se říká, je to jedna velká rodina. Opravdu jsem ještě nenarazila na člověka, který by mi v ragby vadil. Všichni jsou kamarádští a milí. V poslední době tím docela žiju.

Aby ne, když hrajete za reprezentaci. Jak se těšíte na turnaj mistrovství Evropy, který bude pro vás domácí?

Jsem z toho trochu nervózní, protože si moc nedokážu představit, jaké to bude. Půjde ale asi o velkou akci, nechám se překvapit. Zároveň se ale těším, bude to velký zážitek, na který si myslím, že budu vzpomínat do konce života.

Ilustrační foto
Víkend v Ostravě opět nabízí spoustu zábavy. Některé startují už dnes

Daniela pohledem trenérů:

Daniel Beneš (ženská reprezentace): „Školím trenéry a probíráme, co by měli mít ideální hráč či hráčka ragby. Došli jsme k tomu, že to není o talentu, ale prioritou je přístup, chuť se zlepšovat a makat na sobě, neustále překonávat překážky, hledat řešení a i v amatérských podmínkách pracovat profesionálně. Danka tohle splňuje. Držím se anglického rčení: ‚If you are good enough, you are old enough' (Pokud jsi dost dobrý, jsi dost starý). Věk nehraje roli, když ukážete kvalitu. Proto je v nominaci." 

Dalibor Čech (družstvo žen Mariánských Hor): „Danka má nezkrotnou povahu. Letos vynechala jediný trénink, a to jen z důvodu, že brala antibiotika. Každý tým je vždy silný tak, jak silný je jeho nejslabší článek. Ona se ostatní vždy snaží povzbuzovat, pomáhat jim a neustále je vytahovat svým příkladem nahoru. U ní neexistují slova ‚nejde' nebo ‚nechci'. Nominaci si zaslouží, protože reprezentaci nikdy neodmítla a nevynechala."

Roman Veselka v dresu Mariánských Hor.
Ragbista Veselka o ME v Ostravě: Výsledek není dobrý, ale bylo to úžasné