Pohledný areál, ideální dostupnost v blízkosti středu třetího největšího českého města, kousek od navštěvovaného obchodního centra. „Je tu tu fajn, chtělo by to ale opravit šatny. O tu budovu jsme dlouho bojovali,“ připomíná Dalibor Čech.

Spolu s dalším pamětníkem Jaroslavem Kańákem zažil většinu z historie Mariánských Hor. Dříve VŽKG, později Lokomotiva, vystřídala řadu názvů, i míst, kde hrála. V roce 1999 se umístila ve svém aktuálním útočišti v Raisově ulici. Sám Čech v klubu působí od roku 1975. „Ale právě konec devadesátých let dělí naši minulost na dvě části,“ podotýká.

Jaroslav Kaňák.
OSOBNOST REGIONU: Mým snem je vychovat jednoho špičkového ragbistu, říká Kaňák

V MINULÉM STOLETÍ SEDMÍ

Éra za minulého režimu, potažmo první dekáda v demokratickém systému, byla spjata s řadou mládežnických úspěchů. Žáci, dorostenci, či junioři v Ostravě slavili několik titulů mistrů Československa. „Já byl čtyřikrát vicemistr,“ upozorní Čech.

Dospělý A-tým povětšinou hrál nižší soutěž, nicméně na začátku sedmdesátých let dosáhl v té nejvyšší na sedmé místo. „To byl asi historický počin,“ přiznává Čech. „Hlavně se ale podařilo vychovat ragbisty, kteří reprezentovali. Ať už v mládežnických kategoriích, nebo posléze i v národním týmu. A někteří se dostali i do zahraničí,“ popisuje Dalibor Čech a ukáže na osobnosti jako Lubomír Kuc, Ivo Mocek, nebo Václav Hurník.

Velkou zásluhu na tom – stejně jako na pozdější éře v novém tisíciletí – měl legendární trenér Antonín Ondrejíčka, který před dvěma lety odešel do ragbyového nebe. „Získal nespočet titulů mistrů republiky, ale především vychoval řadu mládežníků,“ míní.

Ragby, Marianské Hory - Havířov, 5. května 2019 v Ostravě.
Další bitva o Slezský kylof. Mariánské Hory se porvou v derby s Havířovem

Ragby v Ostravě slaví 75 let.Ragby v Ostravě slaví 75 let.Zdroj: TJ Mariánské Hory

„Z novodobé historie bych vypíchl Kamila Vrubla, nebo Vlastu Madryho. A Zdeněk Kubatý, nyní nejstarší člen klubu, jemuž jsme vzdali hold při pohárovém utkání mužů k jeho osmdesátinám. Nelze zapomenout ani na jeho bratra Milana,“ vzpomíná Dalibor Čech dlouholetého mecenáše, s nímž se úzce váže historie po roce 1999. „To on postavil ostravské ragby zase na nohy. Vděčíme mu za to, že jsme nešli cestou Baníku Karviná, který zanikl,“ uvědomuje si.

„Zrovna tady je dobré zmínit heslo: kdo nezná minulost, nepochopí současnost. Bohužel dnešní mládež nemá moc o historii zájem. Žijí spíše přítomností,“ dodává Dalibor Čech.

TJ Sokol Mariánské Hory - vítěz Slezského kylofu 2021/22.
Ragbistům Mariánských Hor se daří, postoupí do semifinále prvoligového play-off?

KONÍČEK NA CELÝ ŽIVOT

Když v sezoně 2013/14 Mariánské Hory ovládly první ligu a po 31 letech postoupily mezi elitu, byl to další vrchol. Trval však jen rok. „Roli hrály dva faktory. I přes spojení s Havířovem se nepodařilo vytvořit konkurenci. Ti, kteří se nedostali do týmu pro extraligu, to místo práce na sobě spíše vzdali. A pak to byla kvalita soutěže, která byla nad naše síly,“ vysvětluje prezident.

„Ale Ostrava byla vždy rodinným klubem. Máme 120 hráčů a hráček, k tomu několik trenérů a pár funkcionářů. Je za čím se otočit, zejména za kvalitní prací s mládeží, kde sbíráme úspěchy, bohužel přetavit to do něčeho lepšího v seniorech se nedaří, protože odliv hráčů jinam je velký. Ať už do Prahy, kde je klubů více a na vyšší úrovni, nebo ti lepší do zahraničí. Je to o prioritách,“ krčí rameny Čech.

„Jsem ale rád, že i když je ragby jen koníček, tak většina hráčů a lidí okolo to bere jako koníček na celý život,“ pokračuje.

Trenér Mariánských Hor Jaroslav Kaňák
Jaroslav Kaňák: Postup je odměna za patnáctiletou dřinu

Hlavní oslavou půlkulatého výročí byl červnový Turnaj starosty Mariánských Hor. „I díky radnici, s níž máme dlouhodobě dobré vztahy, to byla vydařená akce,“ pochvaluje si Čech.

PLÁNY? HLAVNĚ ZÁZEMÍ

Přiznává, že ho i po takřka třech letech straší datum 16. března 2020, kdy kvůli covidu areál v Mariánských Horách nadlouho osiřel. „To jsme za těch 75 let asi poprvé hřiště zamkli na řetěz a čekali, co bude,“ vybavuje si Dalibor Čech.

Vzápětí ale najde malé pozitivum. „Aspoň se nám ale podařilo dát dohromady majetkové věci, protože pozemek pod šatnami nebyl náš. Směnili jsme ho ale s tenisty. Teď – vedle sportovních ambic – bude našim cílem opravit naše zázemí. Samozřejmě uvidíme, co s námi udělá aktuální situace okolo energií. Proto jsme v plánech opatrní,“ líčí budoucnost ostravských ragbistů.

Sportovně by rád opět nakoukl do nejvyšší soutěže. „Aspoň na rok. Na to si ale nedáváme žádný časový horizont. Nejprve je nutné rozšířit základnu, což už se částečně povedlo. Dokonce se vrátil Lukáš Plocar, který v patnácti odešel do Francie, po návratu byl ve Spartě Praha,“ je rád Čech. „A další rozšíření může přijít příští rok, kdy je ve Francii mistrovství světa. To pro nás vždy znamená nové hráče,“ vyzdvihuje nejvyšší představitel klubu.

Sportovní ředitel ragbistů Mariánských Hor Jaroslav Kaňák.
Ragbisté zůstali v první lize. „Zdravý rozum naštěstí vyhrál," oddechl si Kaňák

Pochopitelně se už on i další stálice v klubu, jako Jaroslav Kaňák, pomalu poohlíží po svých následovnících. „Trenérské mládí se nám rýsuje. Věříme, že díky tomu bude mládež nadále v dobrých rukou. Obecně se snažíme oživit klubového ducha, není to ale lehké, protože dnes mají mladí místo klubovny facebook a WhattsApp,“ směje se Čech.

„Holt kdysi bylo pro nás ragby možností cesty ven, za Železnou oponu. To byla velká motivace. Dnes nikoho šancí jet na turnaj do Itálie nedojmete,“ má jasno. „Ale pokud jde o plány, tak osobně – i s pár dalšími kolegy – se chci dožít stovky ostravského klubu. To víte, když tě ragby chytí a zaujme, tak u něj vydržíš celý život. A u nás to tak je,“ zakončuje Dalibor Čech.