Tentokrát ale neoblékl dres liberecké Dukly, s níž se radoval ze dvou titulů českého mistra. Posílil tým Karlových Varů. „Minulá sezona se nepovedla Karlovarsku ani mně. Domluvili jsme se, že je potřeba něco změnit, a jejich nabídka byla docela příjemná, takže jsme se dohodli,“ vypráví Ticháček.

Na tom, že Karlovarsko před rokem neobhájilo titul, se podíleli volejbalisté Ostravy, kteří ho vyřadili ve čtvrtfinále play-off a sami pak vybojovali bronzové medaile.

Lukáš Ticháček (číslo 5) patří k nejzkušenějším hráčům VK ČEZ Karlovarsko, jeho zkušenosti pak týmu pomáhají k dobrým výsledkům.

Volejbalová cesta Ticháčka vedla v roce 2007 z Liberce do německého Friedrichshafenu, se kterým hned vyhrál Ligu mistrů a pětkrát po sobě bundesligu. „Když odcházíte z české extraligy, chcete jít do lepší soutěže, k lepšímu trenérovi a mezi lepší hráče. Tak to bylo ve Friedrichshafenu, který to měl nastaveno hodně vysoko. Byl to obrovský skok v kariéře,“ líčí nahrávač.

Od Bodamského jezera zamířil v roce 2011 do Rzeszówa, kde svou sbírku titulů doplnil o tři polské (2012, 2013, 2015). Předloňskou sezonu začal ve Štětíně, přešel do Bedzinu a pak do Česka.

„Spousta lidí si myslí, že jsem se vrátil domů, ale tak to není,“ říká rodák z Přerova. „Moje manželka je Polka, s rodinou jsme se usadili v Rzeszówě, kde jsem sedm let hrál. Ale hlavně mám polský pas, takže pro Karlovarsko jsem zahraniční hráč,“ vysvětluje Ticháček.

Proč k tomu došlo? „Limity v polské Plus lize jsou nastavené tak, že na hřišti mohou být tři cizinci a konec. Abych mohl hrát, požádal jsem o polský pas. Řeč mi šla docela rychle, každý den jsme se s manželkou doma bavili polsky. Učila mě, a když jsme něco nevěděli, šli jsme na to přes angličtinu. Během tří měsíců jsem spoluhráčům v šatně rozuměl a cítil se jako Polák,“ ohlíží se zpět.

Lukáš Ticháček (číslo 5) patří k nejzkušenějším hráčům VK ČEZ Karlovarsko, jeho zkušenosti pak týmu pomáhají k dobrým výsledkům.

Teď byl oporou Karlovarska, kde by měl působit i v příští sezoně. „Nepřišel jsem sem na důchod nebo si jenom znovu zahrát českou ligu, vrátil jsem se ještě něco vyhrát. Podle výkonů i postavení v tabulce to zatím vypadá, že to ještě jde, tak proč bych končil?“ říká nahrávač. Podařilo se mu to, týmu pomohl k prvnímu místu v základní části a vítězství v letošním ročníku.

Poslední zápas před přerušením a pak i ukončením soutěže kvůli koronaviru odehrál 7. března v Ostravě, kterou Karlovarsko porazilo 3:1. Jak se během jeho angažmá za hranicemi změnila česká soutěž? „Haly jsou pořád stejné, změnili se především volejbalisté. Všichni kluci jsou mladí, skoro je neznám. Z mé generace už moc hráčů není,“ tvrdí Ticháček. Pod vysokou sítí se nepotkal ani se svým starším bratrem Martinem, který po ukončení aktivní kariéry teď trénuje mládež v Kladně.