A v pořadí 46. ročník tradičního atletického mítinku by také mohl být překonáním světového rekordu ozdoben. Takovou událost zažila Ostrava naposledy v roce 2004 a postaral se o ni keňský vytrvalec Kenenisa Bekele v závodě na 10 000 metrů.

Pokus o překonání současného světového maxima v hodinovce ohlásil slavný Haile Gebrselassie z Etiopie. Naděje vkládají pořadatelé také do výkonů etiopské běžkyně na 5000 metrů Meseret Defarové a ruských atletek Taťjany Lysenkové v hodu kladivem a Jeleny Isinbajevové ve skoku o tyči.

Ostravské atletické klání odstartovalo již včera dobře obsazenými soutěžemi kladivářů a kladivářek. Dnes se bude závodit v osmnácti ofi ciálních disciplínách a hodinovce, přičemž program zpestří ještě několik závodů národní úrovně.

Loňský ročník poznamenala nepřízeň počasí, když se teplota pohybovala pouze okolo sedmi stupňů. I tak se ale závodilo lépe než v roce 2005, kdy pršelo. O nejlepší individuální výkony se podle bodovacích tabulek postarali americký překážkář Terrence Trammell, kterému ale pomohl příliš silný vítr v zádech, a ruský oštěpař Sergej Makarov.

Jeho krajanka, olympijská vítězka Natalja Sadovová, poslala disk do vzdálenosti 67,24 metru a předvedla nejdelší hod od roku 2004. Nejkvalitnějšími disciplínami podle součtu výkonů byly běhy přes překážky na 100 a 110 metrů. Celkem byly překonány dva nejlepší výkony roku a jeden byl vyrovnán, k tomu padlo šest rekordů mítinku.

Kvalitnější byla Zlatá tretra pouze v letech 2003 a 2004, kdy závodníkům přálo počasí. Historie Zlaté tretry se píše od roku 1961, kdy se na oválu ve Vítkovicích při Mezinárodních běžeckých závodech VŽKG sešli atleti z Československa, Maďarska a SSSR. Dva roky nato byl podnik zařazen do kalendáře mezinárodní federace IAAF.

V roce 1968 převzal stále populárnější mítink název po ceně určené nejlepším běžcům Evropy. Udílení Zlaté tretry se pak stalo jeho součástí, přičemž vítězové ankety zde zároveň i závodili. Na dráze tak byli k vidění překážkář David Hemery, mílaři Sebastian Coe, Steve Cram nebo Alberto Juantorena z Kuby.

Světového věhlasu mítink dosáhl v 70. a 80. letech. O velké výkony se starali zejména sprinteři. V roce 1975 zde Silvio Leonard vyrovnal světový rekord na stovce, dva roky před ním na stejné trati zazářila Renate Stecherová z NDR.

Představila se tu její krajanka Marita Kochová i československá atletická špička v čele s Kratochvílovou, Kocembovou, Fibingerovou, Šilhavou nebo Machurou. Koncem osmdesátých let se sláva počala vytrácet. V roce 1989 ztratil mítink místo ve druhé kategorii světových soutěží a spadl o úroveň níž.

Z elitního klání zbylo jen torzo, přežívající v ústraní zájmu. Až roku 1995 se na zmodernizovaném stadionu opět uskutečnily závody se statutem Evropské atletické asociace (EAA). Jenže nebyl všem komplikacím konec, nezájem sponzorů a s tím spojené fi nanční potíže v roce 1999 zapříčinily, že se klání toho roku vůbec nekonalo. S následující sezonou započala cesta zpět na výsluní. V posledních letech se v Ostravě prezentovala většina es světové atletiky.