Do ostravského olympijského parku dorazil v úterý okolo 20. hodiny. Za sebou měl třináctihodinový let z Ria de Janeira do Prahy, bezprostředně poté transport vrtulníkem na Lipno a zpět a cestu letadlem na mošnovské letiště, odkud jej na Černou louku dopravili autem.

„Za posledních skoro pětatřicet hodin jsem spal jedinou hodinu a za poslední dva až tři dny asi šest hodin," přiznal Synek, který ideu olympijských parků v českých městech hodnotí velice kladně. „Je to vážně hodně příjemné, že tady chodí sportovat a na dálku povzbuzovat naše sportovce tolik lidí. Viděl jsem už i nějaká videa z parků a je to skvělé. Takové podpory si upřímně cením."

OSAHALI SI BRONZ

Atmosféru v parcích mohl po návratu sám nasát. Před návštěvou Ostravy strávil odpoledne v největším olympijském parku na lipenské přehradě. „V obou parcích se mi dostalo velice příjemného přijetí fanoušky. Člověku to hned vrátí energii a určitě bych nešel spát, dokud bych Ostravanům za jejich podporu nepoděkoval a nedal jim možnost medaili si prohlédnout a osahat," řekl český veslař, na němž byla únava přes veškeré úsměvy evidentní. Slova po náročném závodě a cestě přes půl světa hledal jen těžko.

Jak svůj medailový boj zpětně vidí? „Těžko soudit, která z těch medailí (Synek vybojoval stříbrné medaile na OH v roce 2008 v Pekingu i v roce 2012 v Londýně, pozn. red.) byla nejpracněji vybojovaná, každopádně závod to byl hodně tvrdý a těžký," doplnil Synek, jenž v poslední části dvoukilometrové trati už věděl, že o cennější kov bojovat nebude.

SPÁNEK A ZLATO Z TOKIA

Ačkoliv bezprostředně po závodu vyjádřil určité zklamání „jen" ze třetího místa, nyní jej i s ohledem na táhnoucí se zdravotní potíže hodnotí kladně. „Ty problémy se táhly od jara de facto až do olympiády a nešly zastavit, ale při samotném závodě jsem naštěstí žádné nepříjemnosti nepociťoval, jen při některých trénincích. Teď jsem rád, že budu mít volno a trochu si odpočinu. Chci se hlavně vyspat, pak bude určitě nějaká oslava a dovolená," nastínil své nejbližší plány.

A ty vzdálenější? „Potřebuji si teď dát do pořádku záda, abych mohl ještě za čtyři roky vyrazit do Tokia a bojovat o tu zlatou medaili, když to teď nevyšlo."