Mluvíme o stolním tenisu. Dovedete si něco podobného u nás představit? Zřejmě ne. Přitom to máme hned za humny. V Německu či Francii tento sport už dávno opustil prostory školních tělocvičen a vydal se do světa sportovních stadiónů.
Je to rok, kdy v Hamburku sledovalo bundesligový duel mezi Borussií Düsseldorf a TTC RhönSprudel 5492 fanoušků. Nový divácký rekord. „Když jsem hrál v Grenzau, byla atmosféra pro mě jako hráče největším zážitkem. Na Pohár mistrovských zemí přišlo dva i tři tisíce diváků. Neskutečné! Kdo nezažil, nepochopí," vypráví kouč ostravských stolních tenistů Karel Karásek.
Tato slova potvrzuje také Miroslav Bindač, který rovněž hrál nejvyšší německou ligu. „Ve Frickenhausenu i Lübecku chodilo patnáct set diváků. S Düsseldorfem proti Petru Korbelovi tam bylo na dvou stolech dva tisíce lidí," vzpomíná zkušený matador.
Vzápětí ovšem připomíná, že i v Ostravě zažil na dnešní poměry skvělou diváckou kulisu. „Když jsem v osmnácti či dvaceti hrál za Baník Ostrava, tak se Spartou přijela jména jako Orlovský či Panský. Hernu na Cihelní ulici pak musela uzavřít policie, protože tam bylo tolik lidí, že se tam nedalo vejít," popisuje Bindač.
Úpadek diváckého zájmu pochopitelně vnímá, a zdaleka ne jen u stolního tenisu. „V Německu chodí všichni na všechno. Je jedno jestli jde o fotbal, házenou či stolní tenis. Kdežto tady? Nechodí nikdo na nic. To je prostě česká mentalita," krčí rameny Bindač.
A právě dostat se do tohoto prostředí, zahrát si před plnými tribunami a také si něco vydělat, by mělo být motivací pro mladé. „Oni ví, že když budou výborní, mohou si vydělat solidní peníze, byť jen po určitou dobu," vysvětluje Karásek, načež do diskuse vstoupí Miroslav Bindač.
„Na začátku to vždy vypadá, že potenciál mají všichni. Do juniorů jsou špička, pak to ale upadne. Kluci ale musí více hrát. V extralize absolvují dvacet zápasů za rok, co to je? Sice o tom neustále mluvíme, ale změna žádná, není vůle, tak uvidíme do budoucna," uzavírá předseda TJ Ostrava KST.
