Roman Fučík se organizováním akcí zabývá od roku 2009. Nejprve šlo o události malého rázu, s postupným získáváním zkušeností si však začal troufat na větší a větší projekty.  "Od počátku je můj sen uspořádat akci pro 20 tisíc lidí. Toto se mi zatím nepodařilo, ale věřím, že jednou a možná právě díky Rainbow Runu se mi to splní," říká v rozhovoru pro Deník s tím, že Rainbow Run je myšlenka ze světa.

"V roce 2015 jsem odjel na čtyři dny do Irska, kde mi o duhového běhu řekl můj kamarád Jaromír, který v Irsku několik let žil a běhu se zúčastnil. Chtěl, aby se i tato světová událost dostala do Ostravy. Původně jsem na tu myšlenku zanevřel. Avšak v té době jsem neměl rozpracovaný žádný projekt, tak jsem si s Rainbow Runem začal v hlavě pohrávat," popisuje začátky Roman Fučík.

Co bylo nejtěžší?

Musím zopakovat, že má vize je opravdu účast dvaceti tisíc lidí. Nejtěžší  tak bylo a je vymyslet koncept, který by nadchl co nejvíce lidí. Příprava měla několik fází. Nejdříve to chtělo společnost, která je schopna během krátké chvíle vyrobit logo, grafiku a stránky. To se podařilo. Poté jsme museli sehnat dodavatele barev a prostor, kde se vše uskuteční. Zakotvili jsme v Dolní oblasti Vítkovic. Záhy na řadu přišla část projektu, kterou i dnes považuji za nejtěžší a tou je prodej. Myslím si, že je jedno co děláte, když to neumíte prodat. Může to totiž znamenat, že akci můžete dělat v konečném důsledku jen pro deset lidí.

Začátky tedy nebyly jednoduché…

Byly těžké. Spousta lidí mi nevěřilo, včetně těch nejbližších. Viděl jsem, jak se na mě dívají. Jako na blázna. Jako by se ptali: "Opravdu chceš, za dva a půl měsíce stihnout a připravit projekt pro několik tisíc lidí?" V té době bylo mé odhodlání tak velké, že jsem nikoho nechtěl poslouchat a viděl jsem jen svůj sen. Pvní rok bylo více překážek, než toho pozitivního. Avšak překážky jsou od toho, aby se překonávaly. A tak 23. května 2015 jsme obarvili Dolní oblast Vítkovic. Již v průběhu příprav na Ostravu jsme začali pracovat na dalším městě. Tím bylo Brno.

Jaký byl první ročník?

Byl jsem nadšený. Podařila se nám velká věc, jak už v pomoci dětem z dětských hematoonkologií, tak i co se do počtu účastníků týče. Ale také jsem udělal spoustu chyb. Na těchto chybách se muselo pro příští ročník hodně zapracovat, proto jsem rozšířil realizační tým z pěti na dvanáct osob. Dalším důvodem rozšíření týmu bylo i pořádání Rainbow Runu nově ve městě Ústí nad Labem. V týmu má každý svou důležitou a nepostradatelnou úlohu.
V roce 2016 jsme Rainbow Run posunuli z obyčejného běhu do Festivalu zábavy, barev a hudby. Naším cílem je, aby se Rainbow Run stal synonymem pro ten nejbáječnější a nejbarevnější den v životě, což se nám podle reakcí našich návštěvníků daří. Lidé jsou pro nás velkou inspirací, protože Rainbow Run děláme s láskou a chceme, aby lidé na svůj duhový den nikdy nezapomněli.

Kolik času zaberou přípravy?

Prakticky již v průběhu probíhajícího ročníku připravujeme ten následující. Je to práce na celý rok pro několik lidí. Vím, že pro některé to vypadá jednoduše, ale opak je pravdou. Musíme zabalit přes deset tisíc balíčků, zajistit přes 10 tun barev, zamluvit umělce, sehnat dodavatele triček, zařídit a vytýčit trasu, včetně uzavírek, zajistit sociální zařízení, stage a další věci, které návštěvník ani nepostřehne. Ale když Vás práce baví, tak možné je vše.

Na co se tedy můžeme těšit v roce 2017?

Jak už jsem zmínil, tak se z Rainbow Runu pomalu stává festival. Tudíž kromě hromady barev máme připravené atrakce pro děti, komiky ze Stand up Comedy, soutěže. Z hudby DJ Lucky Boye, kapelu Nebe a hlavní hvězdu Kaliho a Petera Pana.

Kromě zábavy je Rainbow Run také o pomoci, že?

Ano, v rámci Rainbow Runu jsme vymysleli dobročinný projekt, Daruj Duhu. V každém městě vybereme rodinu s dítětem, kterému plníme sen, ať už je jakýkoliv. Například v Ústí nad Labem jsme pomohli Toníčkovi, který trpí autismem a ztrácí zrak. Moc si přál navštívit Legoland. Sen o Legolandu jsme splnili a k tomu pořídili automobil značky Wolsvagen Golf na rok zdarma.