Po nejlepším výkonu 20,88 metru , který si schovala do šesté série, navíc dala dvěma zdviženými ukazováčky a rozesmátou tváří za ohromného aplausu zaplňujících se tribun jasně najevo spokojenost.
Vlastní letošní maximum, jež je navíc i světovým výkonem roku, totiž vylepšila o více než půlmetr. „Bylo to tady i díky skvělým divákům, kteří mě ohromně povzbuzovali, parádní. Jsem maximálně spokojená," řekla krátce po posledním pokusu.
Prozatím jste dvojnásobnou olympijskou vítězkou, co takhle zkompletovat hattrick v Riu?
Ale to je ještě trošku předčasné, kdoví, co se za tři následující roky stane. Je však asi jasné, že na to v koutku duše myslím, určitě teď chci pokračovat v nastoleném trendu a pokud možno vyhrávat všechny mítinky.
A to se vám letos daří.
V každém závodě chci vyhrát, a tak vlastně nevědomky prodlužovat nějakou sérii. A jsem proto moc ráda, že se mi to nakonec podařilo i v Eugenu, kde to se mnou zprvu nevypadalo v souboji s Číňankou Lijao Gong tak dobře. Ale nakonec jsem i tam vyhrála (Adamsová dosáhla výkonu 20,15 metru a Číňanku předčila o tři centimetry pozn. red.).
Jaký máte plán pro nejbližší období před mistrovstvím světa v Moskvě?
Tohle mám už dlouho dopředu vymyšlené. Po Ostravě mě určitě čeká start v Paříži, v Lucernu či v Londýně. Takže to na jedné straně nebudu se závody až tak přehánět, ale na té druhé se nechci úplně konfrontaci vyhýbat. I v průběhu letošní sezony se budu stále připravovat ve Švýcarsku, domů na Nový Zéland se chystám až po konci sezony. Někdy na konci září. Ono to ale vlastně ani jinak nejde, teď do Ostravy jsem letěla hodinu a půl a pak jela autem další tři, kdybych to však vzala od nás, stálo by mě to asi čtyřicet hodin.
Jak u vás doma přijali vaše loňské olympijské vítězství? Třeba Kirani James tady vzpomínal na to, že u nich na Grenadě vláda vyhlásila státní svátek…
U mě to ale bylo trochu jinak. Asi víte, že jsem dostala olympijské zlato o něco později (v Londýně vyhrála původně Naděžda Ostapčuková, která však byla posléze usvědčena z dopingu pozn. red.), takže to nebylo takové, jaké by to mělo být. Ale cítila jsem, že celý Nový Zéland tenkrát stál za mnou a oslavy byly velké a výjimečné.
Na Zlaté tretře jste mimo jiné startovala v místech, kde se dlouhé roky připravovala koulařská legenda a první mistryně světa Helena Fibingerová. Znáte ji?
Jasně. Potkaly jsme se v roce 2005, když mi na světovém šampionátu v Helsinkách odevzdávala bronzovou medaili. A byla jsem moc ráda, že jsme se znovu potkaly i tady v Ostravě. Vím o ní mimo jiné i to, že je vůbec první mistryní světa z roku 1983.
V probíhající sezoně jsou na světě prozatím i s vámi čtyři koulařky, které překonaly dvacetimetrovou hranici…
Konkurence je teď docela solidní. A kvůli tomu, že jsem momentálně první, jsem připravena na roli té ostatními stíhané. Doufám, že se všechny čtyři co nejdřív utkáme. Ale teď těžko říct, kde to bude jestli na nějakém mítinku nebo až na MS.