Spojili své síly, utvořili Společenství Mariánské Hory/Havířov a do nejvyšší soutěže poslali celek SR Mariánské Hory, který v sobě ponese to nejlepší, co mohou oba protagonisté dohody nabídnout. Mladíci budou mít možnost nabírat zkušenosti v 1. lize, kterou potáhne Havířov. První domácí zápas v extralize sehrají Mariánské Hory v sobotu od 14 hodin s Tatrou Smíchov.
Jak potvrzují slova prezidenta RC Havířov Romana Čmiela, byť jsou vztahy mezi oběma největšími ragbyovými kluby v kraji přátelské, nebylo úplně jednoduché se dohodnout.
„Diskutovat jsme o tom začali už na konci minulé sezony a musím přiznat, že jednání byla opravdu dlouhá. Je nutné si totiž uvědomit, že jde o zásadní přelom, který může ragby v kraji ovlivnit na mnoho let dopředu," vysvětluje pro Deník Roman Čmiel.
Lze tedy říct, že léto bylo opravdu rušné a měli jste hodně napilno.
Je to tak. Jak říkám jde o velký krok, takže podle toho jsme k tomu přistoupili.
Můžete to specifikovat?
Vždy mezi Havířovem a Ostravou panovala rivalita, zdravá a někdy i, nepochopitelně, nezdravá. To má ale svou historii v mnohdy vypjatých soubojích. Teď ale dozrála doba na to, abychom síly spojili. Pozitivně vnímám fakt, že obě strany byly přístupny jednání. Zezačátku, se přiznám, jsem byl skeptik a myslel jsem si, že bariéra mezi těmito kluby se neprorazí. Nakonec se to povedlo a udělali jsme první krok. Před námi je však dlouhá cesta.
Co bude třeba k tomu, aby ta cesta byla také úspěšná?
Ono to vše vypadá velmi dobře. Spojili jsme se a věříme, že to bude fungovat, ale jsme úplně na začátku. Navíc jsem realista, dělám ten sport už pětatřicet let, takže o to něco vím. Bude teď hodně záležet na trenérech a tahounech týmu, jakým způsobem se podaří symbióza mezi havířovskou zkušeností, a dravým mladím, které reprezentují Mariánské Hory. Když se vrátím k těm jednáním, v určitých chvílích to bylo složité. Někdy se až slovíčkařilo, třeba jak se klub bude jmenovat. Ono se zdá, že to jsou malichernosti, ale není tomu tak.
K dohodě jste ale nakonec dospěli.
Ano, nějaká smlouva mezi námi existuje, ale bylo důležité stanovit určitá pravidla. My to bereme jakou startovací „nultou" etapu a uvidíme. První sezona nám ukáže, co bude potřeba dodělat a na čem zapracovat. Vše bude ale odvislé od startu mančaftu do sezony. Bylo by nepříjemné, kdyby úvod ukázal velké rozdíly mezi námi a soupeři, potom se tým těžko zvedá. Přece jen v něm je spousta mladých kluků, kteří nemají extraligové zkušenosti. A z těch vlastních můžu říct, že rozdíl mezi extraligou a 1. ligou je hodně velký.
Dali jste dva nejlepší celky v kraji dohromady. Troufnete si přesto říci, zda to bude na elitní české kluby v extralize stačit? Nebude třeba další posílení?
Zřejmě bude. Na tiskové konferenci byla zmiňována spolupráce s polským klubem z Krakowa. My se nebráníme ani posilám odjinud, ale je to vždy závislé od ekonomické situace. A v dnešní době není jednoduché získat partnera.
V České republice zvlášť pro sport jako je ragby…
Přesně tak! Jde o to, že první jednání začínají o tom „co hrajete?" a „jaké máte výsledky?" To znamená prosadit se a najít významného partnera je problém. Zároveň to je zavazující. Vždy se snažím hráčům vysvětlit, že to není o tom, že někde na nás čekají sponzoři s balíkem peněz. Všechno to souvisí se vším. Pokud zde bude vidět posun, tak i v době ekonomické krize by se mohla situace zlepšit na poli financí. Takže zajištění peněz a posílení kádru je velmi důležité. Dalším faktorem pak také to, jak budou hráči a lidé v klubu na sobě pracovat.
Je to sice amatérský sport, ale musí to mít úroveň.
Ano. Pokud chcete něčeho docílit, byť v amatérském sportu, tak tomu musíte dát něco navíc. Řeči a výmluvy na práci, to já neberu. Sám jsem ale plný očekávání a nijak nevstupuji do práce trenérům, ale teď to bude o tom, jak se tým k tomu postaví. A ať si nemyslí, že vše půjde samo. Nepůjde a bude to hodně těžké.
Kdy a od koho se zrodil nápad sloučení?
Bylo to tak padesát na padesát. Prvotně to vzešlo od hráčů. V době, kdy dobíhala jarní část a první byla Ostrava, druhý Havířov, tak jsme si kladli otázku: Má jeden z těchto celků šanci hrát v extralize důstojnou roli? Nejde to udělat, že postoupíte za každou cenu, potom uběhne léto, je konec srpna a vy máte hrát extraligu, když nemáte pořádný tým. To je poté problém.
Je pravda, že první, kdo s touto myšlenkou přišel, byli kapitáni Vlastimil Madry a Pavel Indrák?
Začali jsme se o tom s nimi bavit. Prvně to byly jen náznaky a říkali jsme, že to je velmi citlivá věc. Posléze jsme už si k tomu jako vedení sedli a začali to řešit. Když jsme si vše vyjasnili, tak nastal problém, kdy bylo třeba to říct ostatním hráčům. To jsme udělali, každý si z toho vzal své, nějak se k tomu postavil a teď uvidíme, co to udělá.
Je složité podobnou věc v krátké letní pauze zrealizovat? Jak se na to tvářili na svazu?
Moc času nebylo, ale vizi jsme dopracovali, dali jsme tomu určitou právní normu, byť i tak jsme čekali, že narazíme. Vždy když z tohoto regionu přijde něco nového, tak jsou s tím v Praze potíže. To už máme vyzkoušené. Dlouhodobě jsme na tom pracovali, a když to bylo hotové, tak jsme oslovili vedení ČSRU, zda to půjde.
Jaká byla odpověď ČSRU?
Bylo nám řečeno, že žádný problém nebude a i oni to vítají, protože to určitě přispěje ke zkvalitnění soutěže. Je logické, že spojením dvou klubů na dobré úrovni uděláte jeden na ještě vyšší úrovni. Byli jsme i překvapení, protože jsme mysleli, že s tím bude více problémů.
Nechci malovat čerta na zeď, ale máte vyřešeno, co byste dělali, kdyby se extraliga udržet nepovedla? Jak byste řešili další sezonu?
Myslíme si, že nám napoví už podzim. Pokud by nevyvíjel ideálně a nasvědčovalo by tomu, že to z různých důvodů nedopadne dobře, tak bychom samozřejmě museli přijmout nějaký havarijní plán. Nechtěl bych předjímat, ale moc možností řešení není. Každopádně nechceme, aby to ztroskotalo, to je jasné.
Kromě toho, že jste spojili A-týmy, tak jinak fungujete stále samostatně. Je to tak?
Ano, na tom se nic nemění. I mládežnické týmy jsou samostatné a hrají pod hlavičkou RC Havířov a v Ostravě pod Mariánskými Horami. Navíc je klidně možné, že Ostrava sice sestoupí, ale postoupí Havířov a v tom případě může naše spolupráce dál fungovat. Právě proto jsme to postavili tak, že extraligu hraje Společenství klubů Mariánské Hory/Havířov, nicméně oficiální název jsou jen Mariánské Hory. Pro 1. ligu je to pak opačně.
Funguje nějaká forma spolupráce i u dalších týmů nebo jen u „Áčka"?
My jsme si řekli, že v první etapě to budou jen muži, kadeti a junioři. Ono to už fungovalo takto dříve. Ostrava třeba měla dost kluků v mládežnických týmech, tak hrála samostatně, ale Havířov spolupracovat třeba s Olomoucí, Zlínem a dalšími kluby.
Jak jste se osobně těšil na začátek sezony, která odstartovala v neděli prvním kolem?
Mám od toho velká očekávání. Za tu dobu, co ten sport dělám, jsem samozřejmě připraven i na případný neúspěch. Spíše, jelikož jsem řekl, že jsem realista, budu citlivěji vnímat přístup lidí u týmu. Jak funguje mančaft, tréninková docházka a všechny další věci, které ovlivňují konečný výsledek. Jsem rád, že kluci k tomu přistupují se vší vážností, ale jsem opatrný ve svých prohlášeních. Uvidíme během září, které udělá obrázek, jak se k tomu přistupuje.
Jak velkou výzvou je pro vás osobně v nové sezoně extraliga?
Nikdy jsem se netajil, že mým velkým snem bylo získat pro Havířov extraligový titul. Byl jsem účasten u všech medailí Havířova, takže k tomu mám určitý vztah. Je to pro mě srdeční záležitost. Hodně tomu fandím, bez ohledu na to, že už nejde o samostatný Havířov, podpora z mé strany bude maximální. Tedy za předpokladu, že to bude smysluplné a i ostatní lidé budou chtít. Už jsem se totiž přesvědčil, že když má člověk vizi, ale nejsou na to lidé, tak je to zbytečné. Byl bych zároveň rád, kdyby se naplnila slova trenérů, že je to tým budoucnosti.
Se základní ambicí, tedy šestým místem a záchranou, nejspíš souhlasíte?
Určitě. A pokud by se tohle povedlo, tak to můžeme považovat za úspěch. Když skončíme ještě výše, bude to jen něco navíc.
Trenéři týmu věří: Když se sejdeme, můžeme překvapit kohokoliv
Úloha trenérů Radomíra Klody a Jaroslava Kaňáka není záviděníhodná. Oba byli přítomni u jednání a měli důležité slovo, zda dohoda mezi Havířovem a Mariánskými Horami vznikne či padne.
Jejich hlavní úkol však byl v postavení kádru, se kterým vstoupí do sezony. Zvlášť Jaroslav Kaňák musel několika svým hráčům říci, že ač si extraligu vybojovali, tak si ji nezahrají. „Řekli jsme si, že to složíme pouze na základě výkonnosti. Vůbec nejde o to, kdo je z Havířova a kdo z Ostravy," uvedl Kaňák, jak se tvořil tým.
„Navíc jsme se dohodli, aby společný tým byl co nejlepší, že i když půjde o špičkového hráče, tak musí trénovat. Proto třeba Jirka Šmolka, který kvůli práci netrénuje, v týmu možná nebude. Na první ligu to sice stačilo, ale extraligu už ne," doplnil kolegu Radomír Kloda.
Zkušenost, dravost a mládí.
Trenéři se shodují, že novému týmu dodává Havířov zkušenost a Ostrava zase dravost a mládí. I proto je mrzí fakt, že někteří hráči svou situaci neunesli a radši skončili. Do nové sezony navíc nevstoupí v ostravském dresu jedna z opor a důležitých článků v honbě za postupem Marek Siráň, který vyrazil na zkušenou do ambiciózního francouzského klubu RC Annency le Vieux, hrající tamní čtvrtou nejvyšší soutěž.
„Podával dobré výkony, tak si jej vyhlédl zajímavý klub z Francie. Zatím je tam na dva měsíce, tak uvidíme, zda se za tu dobu vrátí nebo se tam udrží déle," přiblížil Kaňák, který si přípravu na sezonu vesměs pochvaloval.
Záchrana extraligy
„Měli jsme samozřejmě určité problémy, kdy hráči ze základní sestavy pracují a na zápasy chodili třeba po noční směně, ale to je realita, jsou to amatéři," pokrčil rameny Kaňák, jehož tým prohrál v Krakowě a na dvou turnajích Poháru ČSRU skončil třetí.
Ambicí je pochopitelně záchrana extraligy. „Na nic jiného myslet nejde, byť můžeme překvapit, ale nespoléhal bych na to. Na druhou stranu se nemáme čeho bát. Navíc máme výhodu. Když se tento rok udržíme, tak máme tým kým doplňovat a za rok, dva můžeme ve čtyřce. To kluby v Praze to mají složité, jelikož s mládeží nepracují," popsal Jaroslav Kaňák.
A posily? V dohledu žádné nejsou
„V okolí žádní hráči, kteří by nás kvalitativně posunuli, nejsou a dostat je sem z jiné části republiky je složité. To by se sem museli přistěhovat kvůli práci," vysvětlil Radomír Kloda.
„My jako Havířov máme dobré kontakty s Krakowem, ale ten má své cíle a hráče k nám prostě nepustí," doplnil Kloda.
„Věřím, že i tak budeme dost silní. Našimi velkými soupeři, které můžeme porážet, bude určitě Dragon Brno, Vyškov nebo Slavia Praha. Tohle je tým budoucnosti, a když se sejdeme v dobré sestavě, tak můžeme překvapit kohokoliv," uzavřel odhodlaně Jaroslav Kaňák.