A uvažovat musí dál, nejbližší vlna rozvolňování opatření se jeho oboru netýká. „V době, kdy si máte vytvářet rezervy a zdroje na živobytí, Vánoce, či dovolenou, sedíte doma. Za nulu. Myšlenek je spousta, které bych chtěl říct,“ říká Deníku na úvod rozhovoru.

Jaké ty myšlenky jsou?

Víte, jak mám mezi klienty mnoho známých, s řadou z nich komunikuji on-line prakticky denně, tak jsem zjistil, že zde jsou dva tábory lidí. Jedni jsou my trenéři, majitelé fitness a podobně, kterým zavřeli podniky a restrikce jim razantně ovlivnily život.

A ti druzí?

Jsou z řad zaměstnanců sedících doma za sto procent platu a jsou spokojeni. Zatímco ti první hledají cesty, jak se uživit, a kolikrát se pohybují na hraně pravidel, ti druzí z pohodlí domova říkají: „Zůstaňte doma a vydržte to“. Jenomže my živnostníci nevidíme světlo na konci tunelu. A protože se vyznám v otázce zdraví, mám přehled, co covid je, a dost nastudováno, tak si nemyslím, že to někdy zmizí a reálná čísla půjdou dolů. Rozhodně nesdílím pohled, že v lednu nebo v únoru to bude lepší. A pro nás trenéry, stejně jako další zasažené profese, je otázkou, jak dlouho máme přežít.

Michal Kulštejn

Trenér, výživový poradce a bývalý kulturista se narodil 9. září 1984. Během své sportovní kariéry kulturisty obsadil 4. místo na Arnold Classic Europe v Madridu (2014) a 7. místo o rok později, šestý byl pak na Olympia Amateur in Prague (2015). V roce 2014 na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy získal nejvyšší licenci v oboru trenérství v Evropě trenér I. třídy v oboru Kulturistika a fitness. Dnes ve Fit Parku v Ostravě-Vítkovicích je fitness koučem, mentorem, zároveň také poradcem přes výživu. Je i autorem knih Sacharidové vlny 1 a 2 o ovládání cukru jako energie.

Jak covid zasáhl v obou vlnách vás?

Na jaře šlo o něco nového, lidé nevěděli, o co jde a i mezi mými klienty se všichni stáhli a báli se. Logicky. Já ale karanténu přivítal, protože člověk zpomalil, věnoval se rodině, chodil ven, a i když to byly dva a půl měsíce bez příjmů, já to období zpětně hodnotím jako jedno z nejlepších ve svém životě. Byl to osobnostní restart, určil jsem si priority a vědělo se, že létem budou čísla klesat. To se potvrdilo a všichni mysleli, že je to za námi. Ale teď na podzim už je to jiné, protože s nastupující zimou se to bude jen zhoršovat. A zatímco na jaře měli všichni rezervy, tak teď už často nejsou a do toho přichází depresivní podzimní období a počasí. To není dobré.

Je to psychicky výrazně náročnější…

Ano. A špatná psychika vás na zdraví poznamená ještě více. Ale abych se vrátil k číslům, na jaře bylo zavřeno vše. Teď jsme mohli trénovat venku. Stejně tím ale vše nepokryjete, jelikož normálně uděláte šest až osm tréninků denně, venku maximálně čtyři. A nejde trénovat za každého počasí, pokud jste rozumný trenér, tak klienty nebudete hnát do deště nebo teplot okolo čtyř stupňů. To znamená, že teď nám pomalu končí sezona i venku.

Příjem je tedy nulový?

U mnohých ano. Je ještě možnost, že trenéři dojíždí ke klientům. Pak záleží na podmínkách, které klient k tréninku má. Na druhé straně se říká, že dobrý pilot zalétá i na vratech od stodoly. (úsměv) Takže kvalitní kouč nepotřebuje výbavu, aby odtrénoval. Včetně mě. Vše ale musíte zvážit. Na jaře byl strach, ten teď není, ale nemění to nic na tom, že se můžete nakazit, nebo být roznašeč. Vím však, že někteří kolegové to tímto řeší.

A vy?

Já zatím trénuju venku. Pokud se lidé neznají, jen jednoho klienta, když jde o rodinu, nebo členy jedné domácnosti, může jich být víc. Mám roušku, jsme od sebe daleko a trénujeme na workoutovém hřišti v Komenského sadech, jednom z největších v Ostravě. Ve výsledku stejně běháte, děláte přítahy, kliky, trénujete s vlastní vahou. Ale na začátku padla otázka na finance, je to tak?

Ano. Můžete přiblížit, jak na tom jste?

Jsem maximálně na třiceti procentech příjmů normálního stavu. Jsou tu i trenéři, kteří staví na on-line přístupu, já to mám také za sebou, dělal jsem to ve velkém, a být koronavirus před dvěma lety, jsem v pohodě. Důležitý je ale pro mě osobní kontakt, ten on-line nenahradí. A já ho nedělám v takové míře, aby mě uživil.

Myslíte, že bylo nutné vydat opět tvrdá opatření?

Doporučuji se podívat na dokument Netflixu Sociální dilema. Výborná ukázka toho, jak jsou nám podsouvána určitá témata prostřednictvím sociálních sítí či Googlu. Záleží podle toho, co tam vyhledáváte. A víte, co je zvláštní? Když se bavím s lidmi, tak jedni neví o informacích druhého tábora a naopak. Potom nevím, čemu mám věřit, jen se snažím řídit selským rozumem. Třeba heslem: ve zdravém těle, zdravý duch. Podle mého sluníčko, pohyb a dobrá psychika je to nejdůležitější, takže i když na jaře bylo vše zavřeno, vzal jsem rodinu do přírody a nebyli jsme nemocní. A když uslyším nebo si přečtu, že je pozitivních patnáct tisíc lidí, hned se ptám: V jakém byli ti lidé stavu? Trpěli i jinou nemocí? V jakém byli věku? Z kolika testů to číslo vzniklo?

Mezi klienty Michala Kulštejna patří i nejznámější český youtuber Jiří Král.Zdroj: archiv Michala Kulštejna

Řešíte to?

Jasně. Přijde za mnou kamarád a řekne mi, že včera zemřelo dvě stě lidí. Ale vzápětí se dozvím, že věkový průměr u hospitalizovaných stoupl z pětašedesáti na sedmdesát let. Vždyť to jsou dvě různorodé zprávy. Jedna působí depresivně, u druhé si řeknete, že je to o nemocných a starých lidech. Já ale vidím dvě pozitiva.

Povídejte…

Jednak lidé by konečně měli být zodpovědní za své zdraví. Jsou mezi těmi nemocnými takoví, kteří se hýbou, žijí zdravě a střídmě? Většinou ne. Vždyť největší případ byl taxikář. Neznám horší životosprávu, než u taxikářů. Sedavé zaměstnání, obezita, cigarety, nervy. A pak jste na hraně. Druhou věcí je pak finanční gramotnost, spousta lidí žije od výplaty k výplatě. Když pak vypadne měsíc dva příjem, mají problém. Víte, nedávno časopis Forbes oslovil deset nejvlivnějších lidí ve fitness a ptal se i mě na názor ohledně výroků pana prezidenta, že neschopní ať zkrachují.

Co jste řekl?

Zajímavé bylo, že jsme se všichni shodli, že ho neodsuzujeme, protože on do tohoto světa nevidí. Fitness má velký vliv na zdraví lidí, psychickou pohodu a podobně. A navíc. Znáte případ, kdy by bylo nějaké fitko či posilovna zavřena kvůli koronaviru? Já ne. Ale školy se zavíraly pořád. Zpátky ale k financím. Myslím, že finančně gramotný trenér má ještě rezervu, byť ano, i ta dochází.

Je situace kritická?

Říká se, že člověk by měl mít rezervu na tři měsíce. Tu jsme minimálně z poloviny vyplýtvali na jaře. Pak přišlo léto červen, červenec a srpen což je okurková sezona. V září se to rozjelo, kamarádi mi hrdě hlásili, že mají plný diář, a 12. října nás zase zavřeli. V době, kdy si máte vytvářet rezervy a zdroje na živobytí, Vánoce, dárky, či dovolenou na horách, tak sedíte doma. Za nulu. Já naštěstí tím, že mám rodinu, více myslím na zadní vrátka, takže ještě rezervu mám. Ale je to spíše o psychice.

Vidíte východisko ze situace?

Právě že ne, to je nejhorší. Něco celý život budujete, máte vizi, ale teď nic. A může přijít doba, kdy tady bude třeba pětadvacet tisíc nakažených. Nechci nemoc zlehčovat, ale lidé by měli přijmout, že tu je. Někteří klienti měli teplotu, byli unavení, ale za tři dny byli v pohodě. A chuť i čich se jim vrátily do týdne. Prostě chřipka, kterou by jinak vyleželi doma. Jednu klientku to sice upoutalo na týden k posteli, ale ta má autoimunitní onemocnění. Nepodceňuji to, ale ani nezveličuji. Jen věřím v jednu věc.

Jakou?

Fitness není dost velké na to, aby ho někdo speciálně řešil. Zároveň lidé, kteří o tom rozhodují, do fitka vesměs nechodí. A ti, kteří chodí, jsou lidé, kteří chtějí pro sebe dělat něco navíc. Třeba do restaurace chodí kdokoliv. Malí, velcí, tlustí, hubení, mladí i staří. Víte, normální člověk půjde do restaurace, i když se cítí nemocný. Protože tam má třeba pracovní schůzku. Kdežto do fitka nepůjdete, protože každý, kdo cvičí, ví, že je lepší to vyležet. Myslím si, že jestli by bylo někde bezpečno, tak ve fitness.

Možná, kdyby měl premiér Andrej Babiš síť fitness center, tak fungujete dál.

Vím, kam tím míříte a také vím, že pan premiér má fitko. V Průhonicích. Byl jsem tam. A také je známo, že on sám na sobě maká. Jezdí na kole, hraje tenis, a takhle z dálky si myslím, že je i zdravý. A to právě díky sportu. Takže kdo jiný by měl dát lidem příležitost o sebe dbát? Také se ptám, proč jsou obchodní centra zavřena kratší dobu než fitka, navíc ne úplně? Přijde mi, že se neměří všem stejně, na druhé straně je omlouvá neznalost.

Spíše se ale říká, že neznalost neomlouvá…

(úsměv) To je také pravda. Život mě naučil, že nechci hodnotit jejich rozhodnutí, protože nevím, jaké mají informace. Prostě je nutné vydržet, otázkou ale je, jak dlouho.

Jak dlouho to budete třeba vy osobně schopen?

Těžko říct. Řešení ale přijít musí, čím dřív, tím lépe a myslím, že nakonec bude takové, že se řekne: „Akceptujme, že covid tady je“. To už nikdy neskončí. Musí přijít akceptace, tolerance a vlastní zodpovědnost vůči sobě i okolí. Prostě dříve se lidé plácali po ramenou, že třeba cvičili i s chřipkou, to už teď není. Já také už dlouhou dobu netrénuju, když jsem nachlazený. Nechci ohrozit druhé. A stejně bude nutné k tomu přistupovat i v jiných odvětvích. Kdysi bylo kašlat hrdinství, dnes musí veřejnost říct: „Jdi pryč“. Průlomem možná bude vakcína. Nikoli proto, že by měla sama o sobě pomoci, ale protože lidé nebudou mít strach. A pokud jde o trenéry, myslím, že vydrží polovina.

To myslíte vážně?

Ano. Až covid budou lidé akceptovat, více se rozjede trénování doma. Pak bude méně trenérů, menší konkurence a ti, kteří zbudou, budou mít vyšší množství klientů a uplatnění. Kdo se přizpůsobí, ten zvítězí. Možná se vrátím k on-line, k jídelníčkům, nebo psaní knih, ale důležité bude se přizpůsobit. A upřímně, díky svému jménu a tomu, co za sebou mám, myslím, že vždy budu mít dost klientů, aby mě tato práce slušně živila. A kdyby se vše zítra otevřelo a vrátilo do normálu, věřím, že bych měl ve fitku sto procent klientů. Každopádně jak říkám, covid nezmizí. Už tu nebude happyend, že je pryč a zvládli jsme ho. Happyendem bude nadhled.