Kliknutím zvětšíte„Adrenalin mi posunoval limity a člověk nesmí udělat ani tu nejmenší chybu,“ říká talentovaný pilot, jenž studuje v Ostravě poslední ročník střední školy se zaměřením na veřejnou správu.
„Závodění se věnuji již od svých 16 let, ale řidičák jsme si mohl a udělal až o dva roky později. Do té doby jsem mohl soutěžit jen na tratích, o přejezdy mezi rychlostními zkouškami se staral můj starší a zkušenější parťák, navigátor Honza Jurčík,“ doplnil a poděkoval za trpělivost čerstvý šampion.
Čekal jste úspěch už na začátku sezony?
První závod v rámci cupu, který jsem vyhrál, byl závěrečný podnik ve Vsetíně předešlou sezonu. Tušil jsem, že jsme našli tempo, které určitě není k zahození. Proto jsem čekal, že by výsledky v tomto roce mohly zůstat podobné. Takovou dominanci jsem ale nepředpokládal! Je to fantastický pocit, konkurence byla velká a určitě jsme to nedostali zadarmo. Za každým pohárem se schovává spousta úsilí a vytrvalosti.
Ve většině závodů rozhodovaly desetiny…
Poprvé jsem zažil souboje, které se odehrávaly ve vteřině a vyhovuje mi to více, než když má člověk větší náskok. Adrenalin mi posunoval limity, přičemž člověk nesmí udělat ani tu nejmenší chybu. To je něco pro mě!
Poslední závod jste vypustil. Proč?
Měli jsme dostatečný bodový náskok na vítězství v šampionátu, a tak vsetínský podnik jel můj taťka, který si to po celé sezoně zasloužil. Po dlouhé době zasedl do závodničky a nešlo mu to vůbec špatně, v cupu ale dojel pátý. Sice měl vyšší ambice, ale protože nebyl patřičně rozježděný, nebylo to úplně podle jeho představ. (smích)
Poslední úspěch jste už pořádně oslavil?
Něco menšího v rámci týmu proběhlo už po Vsetíně ale k větší oficiální oslavě využijeme příležitost při předávání cen Adam Cupu. Celou úspěšnou sezonu ještě společně pořádně rozebereme, protože víme o pár věcech, na kterých musíme zapracovat.
S jakými cíli půjdete do příští sezony?
Chceme útočit na nejvyšší příčky ve třídě RN7 a o pokusit se obhájit titul v Opel Adam Cupu.
Sezona 2022 byla opravdu ukázková a chceme se držet ve stejně úspěšných kolejích. Pokud by se opět podařilo šampionát vyhrát, už bychom diskutovali o přesunu do jiné třídy.
V čem byl letošní ročník jiný oproti minulému?
Loni v září jsem oslavil 18. narozeniny a udělal řidičský průkaz. Konečně jsem už letos mohl sedět v autě každý den a z běžného provozu si brát zkušenosti do závodů. Zároveň si už mohu seznamovací jízdy prožívat za volantem a ne ze zadních sedaček jako ještě loni. Rozpis je preciznější a trať již při seznamovacích jízdách vidím z pohledu řidiče.
Pro koho je závodění náročnější – pro řidiče nebo navigátora?
Je to pro oba stejně obtížné. Nedovedu si představit sedět na pozici navigátora a zase naopak. Fungujeme v symbióze a pro hladký průběh musíme být fyzicky i psychicky zdatní oba dva.
Studujete střední školu, jak je náročné skloubit studium, trénink a závody?
Jsem studentem na střední odborné škole zaměřené na veřejnou správu a regionální rozvoj. Rychle se učím novým věcem, takže to zvládám za pochodu. K dobrým výsledkům mi stačí dávat pozor během hodin. Proto dokáži před školou upřednostnit sport a závazně mi to neovlivní školní výsledky.
Čím si nejvíce odpočinete od rallye či studia?
Kdybych neměl přítelkyni, tak bych si asi neodpočinul. Skoro všechen volný čas trávím s ní na různých výletech. Díky ní si dokáži najít i v mém akčním programu čas, který potřebuji na regeneraci.
V poslední době jsem navíc začal intenzivně chodit do fitka. Našel jsem dost podobností právě se závoděním. Člověk neustále musí posouvat své hranice, tvrdě trénovat.
Baví mě i moje práce, přes dva roky se pohybuji v oblasti kadeřnictví. Rozvíjím tak svoji kreativní stránku. Začal jsem pořádat i školení, sám jich mám za sebou několik. Mám velké cíle, co se edukace týče, doufám, že všechno klapne.
ADÉLA VÁCLAVÍKOVÁ
59
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
