Jednoznačnou záležitostí mělo být sobotní střetnutí mezi loni druhým celkem extraligy, ostravskými Arrows, a posledním celkem minulého ročníku, Skokany z Olomouce. Leckdo se těšil na jasnou záležitost a mnoho fandů věřilo ve výhru rozdílem. Vše ale nakonec bylo jinak.

V prvním utkání sice ještě Arrows docela jasně zvítězili 6:2, druh zápas ale přinesl velké zklamání. Ostravané se trápili na nadhazovačském kopci a podlehli svému soupeři v poměru 6:12. „Klukům to v druhém zápase bohužel na kopci nešlo. Nemohli trefit strike zónu. Olomouc tu situaci perfektně využila a soustavným tlakem rozhodla o svém vítězství,“ hledá příčinu prohry manažer Arrows Václav Šícha.

Sázka na mládí protentokrát nevyšla. Ve druhém zápase nastoupila ke svým prvním extraligovým zápasům na nadhazovačském kopci hned trojice debutantů. Hon, Horka i Vašíček si ale vybrali nováčkovskou daň. Naopak pozitivem je, že dvojice reprezentantů, Bokaj s Řeháčkem, se vrátila z kempu na Floridě s dobrou formou.

„Na aklimatizaci jsem měl jen čtyři dny. Přesto jsem se cítil docela dobře. První dva dny jsem sice prospal, v sobotu proti Skokanům jsem ale byl stoprocentně připravený,“ pochvaloval si Jan Řeháček, nadhazovačská jednička týmu, která si na své konto připsala osm strikeoutů.

Zápasu se už jen v roli diváka zúčastnila největší osobnost loňských Arrows, Ota Kaňok. Osmatřicetiletý hráč po zisku stříbra ukončil bohatou kariéru. Zápas sledoval s rodinou a byl hodně slyšet. Ani jeho povzbuzování však k vítězství nestačilo. „Užívám si to. Klukům samozřejmě strašně moc fandím. A jestli mě nesvrbí ruce? Vůbec ne! Rodina dlouho trpěla mou kariérou a teď se jí to snažím vracet,“ usmál se zkušený matador. „V současnosti se baseballu vůbec nevěnuju. Mám spoustu jiných aktivit. Nevylučuji však, že se do Arrows v nějaké funkci v budoucnu objevím. Nikdy neříkej nikdy a možná se objeví chvíle, kdy budu moci klukům nějakým způsobem pomoci,“ dodal Kaňok.

Víkendová realita tak ostře kontrastuje s předsezonními plány Arrows. Ti vyhlašovali útok na titul, hned v prvním kole se ale museli sklonit před nejslabším soupeřem. „Neděláme z toho tragédii. I minulý rok jsme do extraligy vstoupili mizerně. Rozhodovat se bude až na podzim. Navíc Olomouc na nás umí, i loni nás dokázala dvakrát porazit,“ zůstává v klidu hráč třetí mety Martin Kubovčík.

S jeho slovy souhlasí i loňský trenér Šícha. „Vyvodíme z toho patřičné důsledky. Budou padat hlavy,“ smál se Šícha po utkání. „Samozřejmě si dělám legraci. Zůstáváme v klidu. Možná nakonec ta prohra bude v lecčems pozitivní. Dostali jsme pěknou ťafku. Kluci uvidí, že je třeba pořád makat a že vítězství nepřijdou samy od sebe. U některých mi v týdnu přišlo, že si mysleli, že když nás trénuje Američan, máme to v kapse. Skokani nás ale rychle vyvedli z omylu,“ dodal současný manažer celku. Na krutou prohru mohou Ostravané zapomenout už o tomto víkendu, kdy se v Praze utkají s tamní Tegolou. Jde o dalšího papírově slabšího soupeře.