ZLATÁ TRETRA: Bolt 'jen' vyrovnal římské maximum

Devětadvacetiletá sprinterka navíc utvořila časem 9,91 vteřiny neoficiální světový rekord na trati 100 yardů.

Padesátou Zlatou tretru Ostrava ověnčilo mítinkovými rekordy ještě dalších pět atletů, ve výšce se to navíc podařilo hned dvěma přemožitelům Jaroslava Báby – Rusovi Ivanu Uchovovi a Paulu Spankovi z Německa.

Kromě nich se přepisovali tabulky i díky výkonům Koeche na steeplu (3000 metrů překážky), LJ van Zylovi na čtvrtce přes plůtky a Jeffu Riseleyovi na netradičním kilometru.

Čeští atleti tentokrát na výhru nedosáhli, ale zaplněný ostravský městský stadion potěšila druhým místem Denisa Rosolová a o třetí místo se s nadšeným publikem podělili Petr Frydrych a Barbora Špotáková.

Výsledky 50. ročníku mítinku Zlatá tretra Ostrava:

Muži: 100 m (vítr –0,2 m/s): 1. Bolt 9,91, 2. Mullings (oba Jam.) 9,97, 3. Bailey (Ant.) 10,08, …8. Veleba (ČR) 10,47. 200 m (-0,3): 1. Anderson 20,27, 2. Blake 20,38, 3. Forsythe (všichni Jam.) 20,43, …7. Maslák 20,86, 8. Vojtík (oba ČR) 21,32. 400 m: 1. Gonzales (Jam.) 45,07, 2. Brown (Bah.) 45,17, 3. Boase (USA) 45,34. 1000 m: 1. Riseley (Austr.) 2:16,75, 2. Kszczot (Pol.) 2:16,99, 3. Biwott (Keňa) 2:17,08, 4. Holuša (ČR) 2:17,08. 110 m př. (+0,3): 1. Robles (Kuba) 13,14, 2. Thomas (Jam.) 13,24, 3. Trammell (USA) 13,30. 400 m př.: 1. Van Zyl (JAR) 47,66, 2. Greene (Brit.) 48,47, 3. Dutch (USA) 48,72. 3000 m př.: 1. Kipsiele Koech 8:02,55, 2. Yego (oba Keňa) 8:12,63, 3. Gary (Et.) 8:15,16. Výška: 1. Uchov (Rus.) 232, 2. Spank (Něm.) 232, 3. Bába (ČR) 228. Oštěp: 1. De Zordo (Něm.) 85,78, 2. Pitkämäki (Fin.) 82,31, 3. Frydrych 81,81, 4. Veselý 80,69, 5. Vadlejch (všichni ČR) 78,02.

Ženy: 100 m (+1,1): 1. Campbellová-Brownová (Jam.) 10,76, 2. Fergusonová (Bah.) 11,09, 3. Calvertová (Jam.) 11,13, …7. Čechová (ČR) 11,40. 400 m: 1. McCororyová (USA) 50,64, 2. Rosolová (ČR) 50,84, 3. Richardsová-Rossová (USA) 50,99. 10.000 m: 1. Melkamuová (Et.) 31:14,83, 2. Jepletingová (Keňa) 31:16,65, 3. Oljiraová (Et.) 31:17,80. Tyč: 1. Spiegelburgová (Něm.) 460, 2. Kirjašovová (Rus.) 450, 3. Bleasdaleová (Brit.) a Gadschiewová (Něm.) obě 450, 5. Ptáčníková (ČR) 450. Oštěp: 1. Abakumovová (Rus.) 65,81, 2. Špotáková (ČR) 64,78, 3. Viljoenová (JAR) 61,72, 4. Klimešová 61,12, …8. Ogrodníková (obě ČR) 51,40.

Padesátý ročník pozlatilo i sluníčko

Atletický mítink Zlatá tretra Ostrava není pouhým atletickým svátkem. Jde o velkou společenskou událost, která minimálně na pár hodin zastaví dění v okolí ostravského městského stadionu.

A to doslova. V uličkách nedaleké vilové čtvrti se už po poledni zastavil život. Policisté ji totiž před očekávaným návalem automobilistů uzavřeli, a pouze jejím rezidentům do ní umožňovali přístup. To pocítila i česká kladivářka Romana Grómanová, která se za svými rodiči ne a ne dostat.

„To, že tam bydlí, mi bez problémů uvěřili. Ale když se mě zeptali na popisné číslo jejich domu, na což jsem si pochopitelně nevzpomněla, myslela jsem si, že mě pošlou pryč. Ale nakonec přimhouřili oko a jen se přesvědčili, že opravdu zajíždím do jedné ze zahrad,“ smála se cestou na stadion, kde na ní číhala ještě jedna past.

„Ve své kanceláři jsem si zapomněla akreditaci, takže musím doufat, že na bráně mě někdo pozná,“ obávala se trenérka mladých atletických nadějí dalšího problému. Nakonec však i ten překonala, stejně jako v pondělí šedesátimetrovou.

Letošní prestižní dostaveníčko výkvětu Královny sportu se vydařilo po všech stránkách. Konečně zase vyšlo počasí (i když ta teplota až tak vysoká být nemusela), na vítkovickém tartanu se od brzkého odpoledne bojovalo o co nejlepší výkony a diváci znovu nenechali organizátory ve štychu. Stařičký sportovní stánek, který zanedlouho oslaví třiasedmdesáté narozeniny, byl už v průběhu „národního“ předprogramu solidně zaplněný. A nakonec došlo i na očekávaná slova moderátora: „Je vyprodáno.“

„Musím zajít dceři pro nějaké jídlo a i díky tomu se nalokám čerstvého vzduchu,“ říkala chvíli po slavnostním zahájení jedna z mnoha maminek na ochozech své kamarádce. „Tak jo, a vezmi mi prosím tě nějakou vodu,“ dostalo se jí vzápětí odpovědi.

Všudypřítomní stánkaři si stejně jako sportudychtiví fanoušci rovněž užívali. A občas si museli připadat jako Etiopská vytrvalkyně Meselech Melkamuová – kmitali kolem svých dobrot, jako ona na desetikilometro­vé trati.

Abakumovové nechodily nohy, ale Špotáková toho nevyužila

Je to pro ni asi opravdu zakleté místo. Barbora Špotáková na jubilejní padesáté Zlaté tretře už počtvrté skončila druhá.

„Ne, Ostrava za mojí dnešní prohru opravdu nemůže,“ řekla olympijský vítězka z Pekingu bezprostředně po skončení soutěže.

Světová rekordmanka se ve svém druhém letošním startu zlepšila oproti římskému závodu z minulého týdne bezmála o metr a půl, ale výkon 64,78 metru na vítězství nestačil. Nad její síly byla Ruska Maria Abakumovovou. „Je možné, že jsem v sobě nepřemohla tlak zodpovědnosti, ale hlavně si myslím, že ten letošní termín byl pro mě příliš brzký,“ řekla česká závodnice, na které byla nervozita patrná hned při prvním pokusu, který přerušila. „Pořádně jsem se nerozběhla,“ dodala Špotáková

Vítězka závodu Maria Abakumovová, která si zlepšila letošní maximum na 65,81 a zopakovala ostravské vítězství z roku 2009, se usadila na první příčce hned od úvodního pokusu, kterým hodila rovněž přes pětašedesát metrů. „S vítězstvím spokojená jsem, ale chtěla jsem tady hodit ještě dál. Cítila jsem se totiž výborně a pomáhali mi i skvělí diváci. Ti mě koneckonců vybičovali v posledním pokusu ke zlepšení,“ uvedla ruská oštěpařka, která si však jedním dechem postěžovala na problémy s technikou: „Oštěp jsem odhazovala dokonce čtyři metry před čárou a sama nevím proč.“

Velkým zklamáním byl výsledek vedoucí ženy letošních světových tabulek Martiny Ratejové, která v Ostravě skončila až pátá a zůstala o více než metr za šedesátimetrovou hranicí. Prohrála i s nakonec čtvrtou Jarmilou Klimešovou. Druhá nejlepší česká oštěpařka si navíc hodem dlouhým 61,12 zajistila účast na mistrovství světa v Tegu.

Melkamuová rekord nepřekonala

Etiopanka Tiruneš Dibabaová zůstává zapsána v rekordních tabulkách Zlaté tretry Ostrava i po padesátém ročníku. Letošní ohlášený útok na její pozici totiž Meselech Melkamuová nezvládla a v cíli na ní ztratila nakonec více než jedenáct vteřin. „Když to tak porovnávám, letos tady foukal silnější vítr než loni. Ale jinak jsem za vítězství velmi ráda, i když jsem si ho musela těžce vybojovat,“ dodala po závodě šestadvacetiletý etiopská vítězka.

Výsledky závodů předprogramu Zlaté tretry Ostrava 2011

Muži – 100 metrů: 1. Šemík (Slovensko) 10,93, 2. Baczyk (Polsko) 11,08, 3. Turčáni (Slovensko) 11,12. 2000 metrů překážky: 1. Groh 5:50,72 – osobní rekord, 2. Kaminski 5:52,65 – osobní rekord, 3. Marek 5:53,41. 800 metrů: 1. Burian 1:47,89 – osobní rekord, 2. Kubista 1:49,38 – osobní rekord, 3. Blahůt 1:49,54 – osobní rekord. 1500 metrů: Taha Huja (Etiopie) 3:48,19, 2. Kourek 3:49,10, 3. Rudolecký 3:49,94. Běh na 100 metrů veteráni: 1. Gomola 11,74, 2. Pilch 12,29, 3. Výbošťok 12,77. Závod na 1500 metrů vozíčkáři: 1. Starzec (Polsko) 4:39,25, 2. Pitoňák 6:21,54, 3. Ščambura (Česko) 7:20,51

Ženy – 100 metrů: 1. Černochová 12,17, 2. Seidlová 12,34, 3. Domská 12,37. 200 metrů: 1. Hřivnová 24,69, 2. Slaninová 24,96, 3. Domská 25,37. 400 metrů: 1. Štuková (Slovensko) 54,74, 2. Ivanková (Slovensko) 57,47, 3. Valentová (Česko) 57,59. 800 metrů: 1. Fugliová (Slovensko) 2:07,66 – osobní rekord, 2. Janoušová 2:11,28 – osobní rekord, 3. Habovštiaková 2:12,26. Štafeta 4× 100 metrů: 1. Česko (Mazáčová, Táborská, Čechová, Urbánková) 44,82, 2. Česko U19 (Seidlová, Krňoulová, Domská, Černochová) 45,73, 3. Slovensko (Káňová, Bršelová, Vávrová, Baňovičová) 48,88. Výška: 1. Dubnová 182, 2. Nová 180, 3. Březinová 176 – osobní rekord

Na počátku byly Mezinárodní atletické závody VŽKG

Nejvýznamnější mítink na českém území. Díky devětačtyřiceti pokračováním zároveň jeden z nejstarších atletických závodů v Evropě. To je Zlatá tretra Ostrava, která letos rozepsala jubilejní padesátou kapitolu.

Tohle prestižní klání královny sportu si za dobu svého trvání vydobylo ve světě respekt a patří už několik let do vybrané společnosti. A je jedno, zda se seriálu říká Super Grand Prix nebo jako teď IAAF World Challenge.

Atletickými fanoušky napěchované ochozy stařičkého ostravského městského stadionu, skutečné celebrity světového i českého sportu a výkony na hranici světových rekordů. Tak nějak se dá jednoduše charakterizovat to, co bývá rok za rokem, s jednou výjimkou, v metropoli moravskoslezského kraje k vidění.

V předchozích letech se ve Vítkovicích představily téměř všechny megahvězdy světového sportu – fantastický kubánský osmistovkař Alberto Juantorena, polská sprinterka Irena Szewinská, fenomenální mozambická středotraťařka Maria Mutolaová, nezdolný keňský Dán Wilson Kipketer, úžasný Maročan Hicham El Guerrouj, v posledních letech dva miláčci publika Dayron Robles a především Usain Bolt a mnoho a mnoho dalších. Včetně legend československé a české atletiky. „Zlatá tretra Ostrava je díky skvělým fanouškům nezapomenutelným mítinkem, kde se snad každému atletovi musí skvěle závodit,“ shodují snad všichni sportovci, kteří měli tu čest stanout n a ostravském městském stadionu.

Historie mítinku, jenž v současné době nese název Zlatá tretra Ostrava, se začala psát v roce 1961. A tehdy opravdu asi nikdo netušil, že se z něj stane český atletický fenomén. Vždyť v prvním ročníku Mezinárodních běžeckých závodů VŽKG se ještě na škvárovém oválu sešli atleti z tehdejšího Československa, Sovětského svazu a Maďarska. Už tehdy však před zraky tří tisícovek diváků padl první světový rekord. V polovině září, tedy na sklonku hlavní atletické sezony se o něj časem 2:08,1 minuty postarala na netradiční běžecké trati 880 yardů Ludmila Lysenková.

Premiérový ostravský mítink na umělém povrchu proběhl o deset let později, v rámci druhého ročníku Zlaté tretry Evropy. Ta byla od května 1970 nejen názvem atletického soupeření, ale rovněž po dobu dvou desítek let (od roku 1968) i pojmenování v tehdejší době populární trofeje udělované nejlepšímu atletovi na Starém kontinentu, o němž hlasovali evropští atletičtí experti.

První „zlaté“ roky Tretry proběhly v letech sedmdesátých a osmdesátých. A to hlavně díky sprinterům. Rok před montrealskou olympiádou, ještě v dobách ručního měření času, Kubánec Silvio Leonard v Ostravě vyrovnal tehdejší světové maximum na stovce a ještě před ním Renate Stecherová z NDR zaběhla nejkratší sprint za 10,9 vteřiny. V Ostravě se představila rovněž její krajanka a držitelka dosud platného světového rekordu na čtvrtce Marita Kochová a opakovaně se v Ostravě objevovala i československá atletická špička v čele s Jarmilou Kratochvílovou, Taťánou Kocembovou, Helenou Fibingerovou a mnohými dalšími. Minimálně pro dvě posledně jmenované měl tenhle mítink navíc punc domácích závodů. „Už týden před každým ročníkem Tretry jsem mívala takové mrazení v těle, a když jsem v den závodu přijížděla ke stadionu a viděla zástupy lidí, tak jsem se dostávala do transu,“ přiznává i po letech tehdejší čtvrtkařská korunní princezna Kocembová, nyní Netoličková.

Ale Zlatá tretra neměla vždy na růžích ustláno. Paradoxně s pádem železné opony začala sláva mítinku, kterého se třeba v roce 1978 zúčastnili sportovci z pětadvaceti zemí, zvolna uvadat. Ještě před Sametovou revolucí spadla Tretra do „třetí ligy“ a pořadatelé pak měli opravdu velké problémy s tím, aby mítink úplně nezanikl. To úsilí se nakonec, i přestože v roce 1999 byla tradice závodů na rok přerušena, vyplatilo. A Tretra se začala vracet zpět na výsluní. Tam, kam bezesporu, a nejen kvůli letošním padesátinám, patří.

Vývoj názvu ostravského mítinku:

Martin Maceček