Jsou potraviny na našem trhu kvalitní a bezpečné?
Anketa na stránkách Sdružení ukázala, že jen necelých čtrnáct procent respondentů považuje potraviny na našem trhu za bezpečné a kvalitní. Téměř osmapadesát procent zúčastněných je naopak přesvědčeno, že potraviny dostupné na trhu jsou často nekvalitní a nebezpečné svým složením. Česká republika je začleněna do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF. Hlavním cílem systému je zabránit ohrožení spotřebitele nebezpečnými potravinami. Rychlé varování je vzájemně propojenou sítí, která spojuje členské země Evropské unie s Evropskou komisí a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Díky tomu si mohou členské státy vyměňovat mezi sebou informace o výskytu nebezpečných potravin a dozorové orgány tak mohou rychle zakročit.

Můžete uvést případy potravin, které se v systému objevily?
V hlášeních za tento rok lze nalézt různé druhy ořechů, sušeného ovoce, ale také některé druhy ryb či jiného masa. Čas od času se v tomto seznamu vyskytnou i produkty z České republiky. Když nám řezník krájí salám, může zákazník pozorovat, jestli mu nedává viditelně prošlý výrobek s odlišnou barvou. Do balených výrobků ale nevidí. Může se orientovat i podle označení na obalu? Zákon stanoví, že označení na obalu potravin musí být pro spotřebitele srozumitelné, na viditelném místě, čitelné, nesmazatelné, nepřekryté a nekódované. Mimo jiné musí být uveden název a adresa výrobce či dovozce, název druhu, údaje o množství, datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, údaje o způsobu skladování a použití, údaje o složení potraviny, údaje o výživové hodnotě, údaje o třídě jakosti. Pokud je balení určeno pro tuzemského spotřebitele, musejí být tyto údaje uvedeny v českém jazyce, kromě názvu a údajů, které nelze jednoznačně v češtině vyjádřit.

Jaké máte zkušenosti s úrovní obsluhy v naších restauracích a jak by se podle vás měli návštěvníci restaurací zachovat, pokud nejsou s obsluhou spokojeni?
Chybou je, pokud zákazník zaplatí a nic neřekne. Pokud je nespokojený, musí dát najevo. A to nejlépe ihned, musí si stěžovat. Když je jídlo nekvalitní, tak je ho třeba reklamovat a případně žádat o jeho výměnu. Když zákazník jídlo sní a stěžuje si až potom, tak to není šťastné řešení. Pokud jsem nespokojen celkově, pak určitě není chybou, když budu žádat o slevu. Ani restauratér nemá právo účtovat plné ceny za špatné služby.

Občas se stává, že i na takzvané hotové jídlo zákazník čeká v restauraci dvacet až třicet minut. Má v takovém případě nárok jídlo odmítnout?
Neexistuje žádný předpis, jak dlouho musíte čekat na jídlo. Ale když se zeptáte obsluhy, za jak dlouho jídlo obdržíte, a tato doba nebude dodržena, pak samozřejmě máte nárok projevit svou nespokojenost a jídlo odmítnout. Číšník by totiž měl mít přehled o tom, jak rychle pracuje kuchyně, kolik jídel je již objednáno a za jak dlouho bude možné vaši objednávku vyřídit. Pokud není někdo spokojen s úrovní poskytovaných služeb, ať už v obchodech nebo v restauracích, měl by se ozvat. Pokud si případně nebude vědět rady, může se obrátit na Sdružení obrany spotřebitelů, kde mu naši pracovníci poradí, jak by mohl nejlépe při řešení problému postupovat.