Těžký úraz, po kterém už nemohla pokračovat ve své původní profesi malířky písma a zůstala šest let nezaměstnaná. Taková byla minulá léta jedenapadesátileté Ludmily Kalužové z Města Albrechtic.

„Na Krnovsku se práce ale hledala a ještě stále hledá obtížněji, než v jiných částech naší republiky. Těch příležitostí tu není tolik, navíc u ženské, které je přes čtyřicítku, se práce hledá hodně obtížně. Když se naskytla možnost, že bych mohla najít uplatnění i díky podpoře Nadace Dalkia, neváhala jsem,“ říká žena, která se rohodla podnikat.

Šití oděvů pro sportovce je hodně odlišné od oboru, ve kterém působila dříve. I v průběhu spíše sváteční akce, jarmarku v areálu třebovické elektrárny, dává najevo, že se chce prosadit. Když se během hovoru přiblíží zákazník, hned vstává a dvěma ženám ochotně vysvětluje, které dresy se hodí do fitnesscentra a které na běhání. Na to, že zkusí podnikat v oděvním oboru, se Ludmila Kalužová připravovala už od loňského listopadu.

„Naostro jsem se do podnikání pustila letos v červnu. Začala jsem šít oděvy pro sportovce ve své dílně v areálu krnovské ČSAD. Jednoduché to rozhodně není. Couvnout už ale nemůžu. Dát dohromady peníze na podnikání mi pomáhala celá rodina. Takže určitě musím vydržet a zkusit se prosadit na trhu. A to i přesto, že za těch pár měsíců už vidím, že to budu muset sama nejen šít, ale i prodávat. Obchodníci si totiž přirážejí hodně vysoké marže. Pochybuji, že u nich bude někdo za přemrštěné ceny moje zboží nakupovat. Tak i ten prodej zbude nakonec na mě,“ spřádá plány sympatická žena.