Jedná se například o změny v životním a penzijním pojištění. Nově se totiž zavádí limit, který platí pro životní pojištění i penzijní připojištění dohromady. Žádnými daněmi ani odvody nejsou zatíženy příspěvky do výše čtyřiadvaceti tisíc korun.

„Z mého pohledu je to změna veliká, je to krok kupředu,“ říká například jeden z oslovených ostravských makléřů na životní pojištění.

Byly tak odstraněny složité limity hlavně pro penzijní připojištění, které se počítaly procentuálně z vyměřovacího základu a komplikovaly se ještě například v případě, když byl zaměstnanec nemocný.

Pokud zaměstnavatel přispívá svému zaměstnanci na penzijní či životní pojištění, je to pro obě strany výhodnější, než kdyby zaměstnanci o stejnou částku zvýšil mzdu. Zaměstnavatel si peníze, kterými zaměstnanci přispěje, převádí do nákladů, zaměstnanec je nemusí danit.

„Když chce zaměstnavatel přidat svému zaměstnanci například tisíc korun do mzdy, musí se z toho odvádět sociální a zdravotní pojištění a zaplatit daně. Ve výsledku tak člověk dostane ani ne polovinu. Kdežto když mu dá zaměstnavatel tisíc korun jako příspěvek na uvedená připojištění, má člověk celou částku ve svém důchodovém pytlíčku,“ říká makléř.

Ten věří, že nový výhodnější limit povede k tomu, že se více lidí bude o životní a penzijní připojištění zajímat. „Pokud se nepřipojistí, jejich důchod bude stát v budoucnu za pendrek,“ upozorňuje.

Přes tyto výhody ale řada lidí upřednostňuje raději prosté zvýšení platů, i když ve výsledku dostanou méně peněz. Zkrátka chtějí mít peníze k dispozici ihned. „Zhruba devadesát procent zaměstnanců zvolilo navýšení mzdy,“ potvrdil po letošním kolektivním vyjednávání předseda odborů ŽDB Group Jiří Jaškovský.

Příspěvky na penzijní či životní pojištění patří mezi nadstandardní výhody, které kolektivní smlouvy zajišťují pro zaměstnance. „Měsíční příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění například může dosáhnout až osmi set korun,“ uvedla například mluvčí společnosti ArcelorMittal Jana Dronská.

Na druhé straně vah, mezi změnami, které nejsou pro lidi výhodné, je například novinka týkající se dlouhodobě nezaměstnaných. Přesněji těch, kteří jsou bez práce déle než rok. Místo dosavadních dávek totiž budou pobírat jen existenční minimum 2020 korun. Výjimkou je, pokud má takový člověk více než 55 let, je zdravotně postižený, nebo se stará o dítě. „Jedná se o snahu k větší motivaci občanů, aby nesetrvávali dlouhodobě v evidenci úřadu práce, ale snažili se pokud možno i vlastními kroky hledat si a nalézt co nejdříve zaměstnání,“ říká mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Upozorňuje ale, že změna se dotkne pouze příspěvku na živobytí. „Tito občané budou i nadále splňovat nárok na veškeré ostatní dávky, tak jako dosud,“ vysvětlila Vojkovská. Jde o dávky státní sociální podpory, jako je přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení i doplatek na bydlení ze systému hmotné nouze. Jen v Ostravě je dlouhodobě bez práce asi jedenáct tisíc lidí. Ne všech se ale propad na životní minimum vzhledem k výjimkám týká. „Analýzu, kolika lidí se tato změna dotkne, navíc nelze nyní provést, neboť tato změna se projeví nejdříve od ledna příštího roku,“ dodává Vojkovská.Iva Havlíčková, ha