„Loni v únoru bylo v České republice registrováno celkem 433 provozovatelů zařízení s oprávněním vydávat potvrzení o převzetí autovraků. K únoru 2008 jich bylo již 474. Meziroční nárůst byl 41 provozovatelů,“ uvedl Jakub Kašpar z ministerstva životního prostředí.

Například na území Moravskoslezského kraje vlastní oficiální oprávnění k ekologické likvidaci starých automobilů 22 firem, loni jich bylo pouze třináct. Některé firmy dokonce nabízejí bonusy včetně peněz vyplácených za výkup vraku. „Loni jsme měli obrovský pokles, jen 120 aut za rok. Proti roku předtím to byl pokles o 410 aut. Je to dáno tím, že přibyla konkurence,“ řekl Milan Petr, majitel autovrakoviště Ženklava na Novojičínsku.

Podobně je na tom firma ŽDB Group, která kvůli rostoucí konkurenci také rozebrala méně starých aut. Podnik plánoval, že po předloňských 1300 automobilech zlikviduje o padesát procent vozidel více. Podařilo se jim ale rozebrat pouze tisícovku.
Zvýšený zájem o autovraky způsobila patrně stoupající cena šrotu, která šla nahoru asi o deset procent. „Ještě loni jsme vybírali u svozových dnů manipulační poplatek, nyní jsme zavedli novinku, že do padesáti kilometrů jezdíme pro autovraky zdarma,“ vysvětlil Jiří Gelnar ze společnosti ŽDB Group.

Statistiky uvádějí, že vysloužilých aut, která se prodávají v rámci Evropské unie, skončí v oficiálních likvidačních místech asi třicet procent. Majitelé v České republice jsou zvyklí své ojetiny odstavovat na různých místech. Především na venkově v sociálně chudších regionech patří k téměř pravidelným relikviím. Podle odborníků na odpady je v Česku asi 300 tisíc anonymních vraků, které je nutné zlikvidovat.

„Podle novely zákona o odpadech by měl každý výrobce nebo dovozce automobilů do České republiky zajistit, že minimálně alespoň na jednom místě v obci s rozšířenou působností bude kam odevzdat vrak,“ informuje Kašpar. Od roku 2010 by takových míst tedy mělo být 206.