Minipivovary často nabízejí skutečné kuriozity – piva ovocná, různě kořeněná, s nejrůznějšími příchutěmi a speciálně kvašená. Vaří jich širokou škálu i podle obsahu alkoholu, od populární desítky až třeba do čtyřiadvacítky. „Malé restaurační pivovary navíc zaručují čerstvost piva, které netrpí převozem, a většinou je na pípu vedeno přímo z ležáckých tanků,“ shodují se jejich provozovatelé.

Milovníci nepasterizovaného piva mají v Moravskoslezském kraji stále více možností, kam si na takové pivo zajít. Uvedl to server www.pivovary.info.

Loni v červnu zahájil provoz Zámecký minipivovar v Ostravě-Zábřehu, po čtyřech letech začal znovu vařit pivo rýmařovský pivovar Excelent na Bruntálsku, další minipivovar byl před pár dny otevřen v Kozlovicích. Úspěšné dva roky existence má za sebou pivovárek Hobit v samotném centru Ostravy, nad nímž drží ochrannou ruku samotné Bratrstvo chmelové šišky. Zdejší pivo Qásek, které se uvaří ve sklepě, hned končí v hrdlech štamgastů.

Nejhustější síť minipivovarů je dnes na Frýdecko-Místecku a Novojičínsku, kde na rozloze dvaceti kilometrů čtverečních je hned několik malých pivovárků. Vlastní pivo vaří v restauraci U koníčka ve Vojkovicích, ve Frýdlantu, Příboře, Kopřivnici, na Hukvaldech, ve Štramberku a nejnověji i v Kozlovicích, kde byl před Vánocemi s velkou slávou otevřen Valašský pivovar.

Hospody s vlastním pivem ale naopak zatím chybějí například ve větších příhraničních městech kraje. Podle vrchního sládka štramberského pivovaru Marka Pietoně je prostor pro malé pivovary poměrně rozsáhlý. „V našem kraji bych ten prostor viděl především ve větších městech v příhraničních oblastech, například v Karviné, Havířově, Českém Těšíně. Poláci jsou totiž velkými znalci a obdivovateli kvalitního piva. Další možností, které ale mohou fungovat pouze sezonně, je využití turisticky atraktivních míst, jako jsou hrady a zámky,“ uvedl.

Například Karviná ale od svého plánu postavit minipivovar a pivní lázně ve zrekonstruovaných prostorách bývalých zámeckých koníren v parku ve Fryštátě ustoupila. „Po posledních jednáních o možnostech využití koníren, o možnostech získat na projekt dotace a vzhledem k rentabilitě takového provozu bylo rozhodnuto nestavět v konírnách pivovar, ale jen tam zřídit pivní lázně,“ uvedl náměstek karvinského primátora Jan Wolf. V konírnách chce město mít kromě pivních lázní také centrum řemesel, ubytovací a restaurační služby a hippomuzeum.

Po tříleté přestávce začal letos v květnu znovu vařit pivo i rýmařovský pivovar Excelent. „Vaříme jedenáctku kvasnicové a třináctku polotmavé, pivo prodáváme našim hotelovým hostům, ale vozíme ho také do Jeseníku, do jednoho malého pivního baru v Olomouci i dalších míst,“ řekla vedoucí provozu pivovaru Jaroslava Háková.

Zámecký minipivovar v Ostravě-Zábřehu láká kromě světlé a tmavé jedenáctky Pikard návštěvníky hlavně na své pivní speciály, o které je mimořádný zájem, a mnohé z nich – například pivo z burčáku – jsou skutečnou raritou. Zdejší sládek Václav Baron jich prozatím uvařil osm a již uvažuje o dalším. Raritou je také pivní archiv, který je zřejmě jediný v České republice.

Jako zatím poslední byl otevřen minipivovar v Kozlovicích na Frýdecko-Místecku. Ve zdejším Valašském pivovaru budou na čepu především kvasnicové nefiltrované ležáky plzeňského typu, o jejichž názvech rozhodli sami lidé – světlý Valašský Vojvoda, tmavý Kozlovický Fojt, ale také sváteční speciál Kozlovjan, které tu zatím vaří sládek spřízněného pivovaru ve Štramberku Marek Pietoň. Předpokládaný roční výstav kozlovického pivovaru je 800 hektolitrů, podle zájmu však může dosáhnout až 1700 hektolitrů roč­ně.