„Když se k tomu připojí stále se zpřísňující legislativa v EU i ČR, vzniká tak v době krize jedovatý koktejl, který snižuje konkurenceschopnost odvětví, a je tak pro ocelářské firmy likvidační,“ píše se dále v materiálu náměty k řešení svazu hutnictví železa.

Český ocelářský průmysl reprezentuje podle Ciencialy 22 tisíc pracovních míst přímo a dalších 100 tisíc zprostředkovaně, ať už v navazujících odvětvích nebo ve službách.

„Tato pracovní místa jsou v současných podmínkách v bezprostředním ohrožení. K udržení maximální možné výkonnosti průmyslu je zapotřebí zamezit alespoň po dobu krize dalším finančním zátěžím, které nejsou nezbytně nutné. Například pro ocelářství by byla přínosem podpora financování ekologických investic obdobným způsobem, jak je řešena sanace starých ekologických zátěží. Taková pomoc ze strany státu významně přispěje i ke zlepšení kvality životního prostředí v průmyslových regionech, zejména pak v Moravskoslezském kraji,“ uvádí se dále v materiálu.

Podle výkonného ředitele svazu Jaroslava Raaba se to týká zejména investičních akcí do ekologie ve velkých ocelářských společnostech Třinecké železárny, ArcelorMittal Ostrava a Evraz Vítkovice Steel. „Například jde o sekundární odprášení hal oceláren, rekonstrukce odprášení na aglomeracích, odprášení výklopníků a obdobných zařízení či odprášení vysokých pecí. V období let 2009 až 2011 mají zmíněné firmy vynaložit na investice s vyloženě ekologickým efektem celkem 4,1 miliardy korun. Proto považujeme za vhodné, aby se na těchto investicích podílel i stát,“ upřesnil Raab.