Koksovna Jan Šverma v Ostravě-Mariánských Horách měla namále už vícekrát. Například v roce 1997, kdy ji zasáhla vážně povodeň a k zastavení výroby tehdy mnoho nechybělo. Nebo když chtěli koksovnu vytlačit z města ostravští radní, a to kvůli znečišťování životního prostředí. Podle dohody vedení města s tehdejším managementem měla ukončit provoz nejpozději do roku 2005.

Ani příroda, ani ekologie ale výrobě koksu „na Švermě“ nedaly červenou. Ve vážném ohrožení je nyní koksovna kvůli ekonomickým důvodům. Firma se musí potýkat s výrazně nižším odběrem koksu, který se hromadí na skládkách. Za vším stojí krize a problémy firem vyrábějících ocel, které koks nakupují.

„Věřím, že se to podaří překonat, že koksovna ještě chvíli pojede,“ říká předseda odborů na koksovně Šverma Petr Zmij. Dodává ale, že nálada mezi lidmi dobrá není. „Jaká jiná by měla být? Lidé jsou nejistí, nevědí, co bude dál,“ vysvětluje.

„Všichni nadávají, nedivím se, jsou nervózní. Doma musely zůstat i ženy samoživitelky, které budou mít problémy s penězi vyjít,“ potvrzuje dlouholetá zaměstnankyně koksovny, která se také spolu s desítkami svých kolegů ocitla v takzvané částečné nezaměstnanosti, kdy jim jejich chlebodárce vyplácí šedesát procent původního výdělku. Své jméno zveřejnit nechce, aby neměla na pracovišti problémy. Protože má jen čtyři roky do důchodu, už by jí ani nevadilo, kdyby dostala výpověď a slíbené odstupné za dlouholetou práci. „Být doma za těch šedesát procent mzdy není dobré. Nemůžete si ani najít brigádu nebo někam odjet. Každý pátek se musíme hlásit na závodě. Odejít do nové práce také teď nemohu. Nechci totiž přijít o odstupné,“ říká.

Většina lidí, kteří jsou nuceně doma, jsou z obsluhy koksárenské baterie číslo 3. Její provoz byl utlumen. „Baterie je v takzvané teplé rezervě, tedy z důvodu omezené poptávky nevyrábí koks, ale je pod plynem, aby mohla být produkce kdykoliv obnovena,“ uvedl náměstek ředitele společnosti OKD, OKK Petr Václavík. Dodal, že management společnosti zvažuje několik variant, které by zajistily úspory a zvýšily efektivitu výroby koksu. Žádné konkrétnější informace nesdělil s tím, že definitivně by mělo být rozhodnuto tento týden. Koksovna zaměstnává nyní asi pět set lidí.

Částečnou nezaměstnanost uplatňuje kvůli krizi řada firem

Koksovna Jan Šverma v Ostravě-Mariánských Horách není výjimkou. Kvůli současné ekonomické krizi roste počet firem, které zaměstnancům vyplácejí jen šedesát procent předchozího výdělku. Lidé se pak ocitají v takzvané částečné nezaměstnanosti. V Ostravě teď částečnou nezaměstnanost uplatňuje pětapadesát zaměstnavatelů u 2681 zaměstnanců. „Ve skutečnosti jsou ale počty firem i zaměstnanců vyšší, protože tam, kde působí odborová organizace, nemusejí zaměstnavatelé žádat o rozhodnutí úřad práce, dohodnou se s odborovou organizací, a proto o tom nemáme přehled,“ vysvětluje mluvčí Úřadu práce v Ostravě Svatava Baďurová.

Někteří zaměstnavatelé uplatňují částečnou nezaměstnanost řadu měsíců. Situace lidí, kteří balancují mezi prací a nezaměstnaností, pak není jednoduchá. „Samozřejmě záleží na nich, jak se rozhodnou, zda firmu za daných podmínek opustí. Ale v současné době je opravdu velký nedostatek pracovních příležitostí,“ podotýká Baďurová. Volná místa jsou například ve stavebních profesích, dále pro prodavače, svářeče, obchodní zástupce, operátory telekomunikačních zařízení, zdravotní sestry či lékaře. „To spektrum je poměrně úzké a počet míst i v uvedených profesích je mnohem nižší než v minulosti. Na jedno volné pracovní místo v registru úřadu práce připadá v Ostravě kolem třinácti uchazečů,“ vyčíslila Baďurová.

Kdyby se člověk rozhodl raději zaměstnání ukončit a přihlásit se na úřadu práce, musí pro výplatu podpory v nezaměstnanosti splňovat podmínku, že odváděl příspěvky na důchodové pojištění alespoň po dobu 12 měsíců v posledních třech letech. První dva měsíce evidence pak má nárok na podporu v nezaměstnanosti ve výši 65 procent průměrného čistého výdělku, další dva měsíce na padesát procent a zbývající podpůrčí dobu jen na 45 procent. (ha)