Koksovna Jan Šverma stojí na okraji Mariánských Hor, jen asi dva kilometry od městského centra. Parkoviště před zašlou správní budovou je ještě plné a několikrát denně sem zajíždějí autobusy přivážející zaměstnance. Na podzim bude ale koksovna uzavřena. Vedení společnosti nedávno oznámilo, že výrobu přesune do své druhé koksovny Svoboda v Přívoze.

Koksovna Jan Šverma vyrábí koks už dlouhých 119 let a patří k největším znečišťovatelům v Ostravě, přestože tam byla v minulosti udělána řada ekologických opatření. Už příjezd ke koksovně není pěkný, přístupovou cestu lemují špína a prach. Podle Sborníku o stavu životního prostředí v Ostravě je kontaminace prostředí typická pro koksárenské provozy, a to polyaromatickými a aromatickými uhlovodíky, fenoly, sírany či amonnými ionty.

Co bude s rozsáhlým areálem dál? „V první fázi půjde především o vyčištění areálu a odstranění historické ekologické zátěže. Areál bude až do zajištění plné bezpečnosti a minimalizace ekologického rizika trvale zabezpečen a střežen,“ říká náměstek ředitele společnosti OKD, OKK Petr Václavík.

Až poté může být pozemek nově využitý, co však na místě koksovny vznikne, je zatím podle vedení společnosti předčasná otázka. Bude totiž aktuální až za dlouho. „Vláda připravuje výběrové řízení na dodavatele sanačních prací na celém území republiky včetně koksoven. Ministerstvo financí uzavře smlouvu s vítězem výběrového řízení a tato firma osloví nás a bude se zpracovávat riziková analýza. Půjde o složitý proces, který potrvá několik let,“ vysvětlil Václavík.

Aktuálně se nyní koksovna Šverma připravuje na uzavření dosud činné koksárenské baterie. Musí se také rozloučit s asi pěti sty zaměstnanci. Podle odpracovaných let jim společnosti vyplatí až šestnáctinásobek průměrné mzdy.

„Bohužel, krize uzavření provozů urychluje, pět set lidí musí pryč. Budeme tu mít sice lepší životní prostředí, ale nevím, co tady lidé budou dělat,“ reagoval náměstek ostravského primátora pro životní prostředí Dalibor Madej s tím, že na 10. června svolali pracovní skupinu s největšími znečišťovateli ve městě, kde budou tuto situaci řešit.

Příkladem nejznámější sanace brownfieldu na území Ostravy je plocha po bývalé koksovně Karolina. Její dekontaminace přišla na 1,9 miliard korun. Dvaatřiceti hektarová plocha by se časem měla stát součástí městského centra s kancelářemi, byty a obchody. Řada dalších opuštěných areálů ale zatím před sebou světlou budoucnost nemá. Celkem je na území Moravskoslezského kraje podle informací agentury Czechinvest přes 1350 brownfieldů a celá polovina těchto lokalit zbyla po opuštěných průmyslových podnicích.