Statistická čísla dokládají smutnou, avšak dobře známou skutečnost Letiště Leoše Janáčka v Ostravě zatím pouze sní o svém rozvoji. Zatímco blízká konkurence tvrdě šlape na plyn, v Mošnově se nedaří odjistit zaseknutou ruční brzdu z minulých let.

Přečtěte si také: Létání za hubičku. Z Katovic to jde, proč ne i od nás?

„Ostravské letiště přepravilo v roce 2011 celkem 273 563 cestujících, což je ve srovnání s rokem 2010 pokles o 2,3 procenta. Mírný nárůst jsme zaznamenali na charterových letech, pokles počtu cestujících se dotkl pravidelných linek,“ vypočítává mluvčí letiště v Mošnově Michaela Kubešová.

Pokles počtu odbavených cestujících na pravidelných linkách podle ní ovlivnilo to, že dopravci, kteří tyto linky provozují, v průběhu loňského roku změnili typy letadel, a tím byla snížena nabízená sedadlová kapacita na jednotlivých letech.

Právě pravidelné linky do evropských metropolí jsou přitom to, co na okolních letištích roste oproti poměrně stabilním číslům z charterových letů, jimiž lidé cestují především na letní dovolenou.

„V roce 2011 odbavilo letiště Brno-Tuřany celkově 557 tisíc cestujících. Jedná se o celkový čtyřicetiprocentní nárůst oproti roku 2010. Na pravidelných linkách cestovalo 302 tisíc lidí, což je dokonce o 99 procent více než v předchozím roce,“ přibližuje svá čísla ředitel brněnského letiště Tomáš Plaček.

Strmý skok u pravidelných linek způsobilo to, že v Tuřanech výrazně navýšili nabídku letů na londýnská letiště Stansted a Luton, otevřeny ale byly i nové linky do Říma, Bergama, Alicante a Eindhovenu. Ty provozují nízkonákladoví dopravci, kteří vytáhli už před lety nahoru také letiště v polských Katovicích.

To už je dnes na zcela jiných číslech. „Uplynulý rok byl pro katovické letiště velmi zdařilý. Poprvé v dějinách letiště bylo odbaveno přes 2,5 milionu cestujících,“ píše hrdě na svých stránkách letiště v nedalekém Polsku, které využívá i mnoho lidí z tohoto regionu.

Proč tedy také z Mošnova nezačnou nízkonákladoví dopravci létat pravidelně do evropských destinací, jako jsou Londýn, Paříž, Amsterdam nebo třeba Barcelona? Před lety tady před nimi zabouchli dveře, a tak tyto společnosti zakotvily právě v Katovicích a pak i v Brně, a jejich nalákání je nyní mnohem složitější.

„Je jasné, že musí dojít k rozšíření nabídky pravidelných linek z Mošnova. Stále o tom jednáme s dalšími a dalšími společnostmi, nabízíme jim výhodnější podmínky než jiná letiště, ale z minulosti zanedbaný přístup nám vykopaný příkop nezmenšuje. Je bohužel pořád stejně hluboký,“ stýská si Miroslav Novák, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.

Ředitel Letiště Leoše Janáčka má podle něj například v těchto dnech v plánu hned dvě zahraniční cesty do sídel leteckých společností. „Jejich přístup je zatím rezervovaný, využívají své kapacity v Brně a v Katovicích. Rozvoj letiště ale zůstává prioritou kraje až prolomí bariéru první nízkonákladová společnost, pak se i u nás otevřou dveře do světa,“ věří Novák.

Mošnov v číslech

Letiště Leoše Janáčka Ostrava loni odbavilo celkově 273 563 cestujících, což je o 6410 lidí méně než v roce 2010.

Počty pohybů letadel, do kterých jsou započítány i komerční a výcvikové lety, přitom loni stouply na 15 243, tedy zhruba o tisíc letů oproti roku 2010. Propad ale Mošnov eviduje také u cargo dopravy. Zatímco předloni bylo přes toto letiště transportováno 1 926 579 kilogramů věcí, loni to bylo 1 767 160 kilogramů.

Související články: Ostravské aerolinky drtí krize

Ostravské letiště Leoše Janáčka v Mošnově

POSTŘEH MARTINA PLEVY

Naděje umírá poslední…

Jednou za rok velkolepá akce s názvem Dny NATO, jinak pouze vyhlídkové lety do okolí. Tak vypadá zřejmě nejčernější scénář toho, jak by mohlo skončit Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Věřme, že to takhle ale nikdy nedopadne.

Mošnovská „brána do nebes“ byla za mnoho milionů korun zmodernizována a v rámci konkurence je určitě na špici. Také charterovým linkám, které lidé využívají k cestám na dovolenou, se daří stále dobře. Jen pořád chybí další významný krok vpřed přilákání nízkonákladových dopravců, kteří by provozovali pravidelné linky. Současné lety do Prahy a Vídně nemohou stačit, navíc u nich v současnosti není záruka, že společnost, která je provozuje, udrží svou existenci.

Jednání s nízkonákladovkami jsou údajně velmi intenzivní, ty už však bohužel pevně zakotvily jinde a v současné době, zmítané ekonomickými krizemi, se jim do dalšího rozšiřování příliš nechce. Zaspali jsme dobu, a tak Paříž, Londýn nebo třeba Řím jsou stále destinace, po kterých lidé z tohoto kraje marně volají. Uvidíme, jak budou současná jednání pokračovat, jak se vyvinou. Naděje umírá poslední…