V rozhovoru pro Deník ředitel porubské polikliniky Pavel Hanke prozradil nejbližší plány s tímto zdravotnickým zařízením a mimo jiné také vysvětlil, proč v něm každodenní příchod do práce vyvolává nostalgické vzpomínky.

Jste ve funkci ředitele půl roku. Překvapilo vás v poliklinice něco po nástupu do jejího čela?
Jako manažer s mnohaletou zkušeností v oblasti zdravotnictví mohu upřímně říct, že jestli mě něco během mého nástupu do ředitelské funkce překvapilo, byla to vysoká profesionalita zdejšího personálu. Lékařů, sester i ostatních odborníků, například v naší laboratoři nebo lékárně. Máme profesionální a loajální zaměstnance, nesmírně si toho vážím, protože vím, že to dnes není samozřejmost.

S novým majitelem přichází obvykle nové plány. Můžete prozradit ty vaše?
Dlužno říci, že předchozí majitelé do polikliniky investovali nemalé peníze a je to na jejím stavu znát. Poliklinika je zateplená, splňuje energetické požadavky, takže do budovy jako takové žádné zásadní investice neplánujeme. Ale pravda je, že zdravotnictví jde kupředu mílovými kroky, takže jsme se s vedením společnosti EUC shodli na nutnosti modernizace některých prostor uvnitř polikliniky. V nejbližších měsících plánujeme vybudovat v přízemí polikliniky například novou recepci, přesunout lékárnu na viditelnější místo, zmodernizovat ji a otevřít některé nové ambulance. Plánujeme ale třeba investovat i do oblasti informačních technologií v návaznosti na rostoucí tlak ochrany dat.

Poliklinika MephaCentrum v Porubě - od podzimu loňského roku je součástí velké skupiny EUC, která je v Česku největším soukromým poskytovatelem ambulantní péče.

Pavel Hanke je ředitelem porubské polikliniky MephaCentrum půl roku.

Zmínil jste otevření nových ambulancí. Takže plánujete své služby ještě víc rozšiřovat?
Samozřejmě nesmíme usnout na vavřínech. Abychom byli konkurenceschopní, rádi bychom posílili stávající personál a s tím i ruku v ruce postupně rozšířili své služby. Aktuálně jednám o možném nástupu s několika lékaři napříč obory, takže věřím, že se nám nakonec podaří náš plán uskutečnit.

V Česku se teď přitom hlasitě mluví spíše o nedostatku lékařů i sester. U vás to ale vypadá, že se vás tento nedostatek snad ani netýká…
To bych určitě netvrdil. Také v naší poliklinice dochází k přirozené fluktuaci zaměstnanců a samozřejmě nyní narážíme i na „vzájemné přetahování“ zaměstnanců, jako je tomu v době ekonomického růstu asi ve všech oborech, nejen ve zdravotnictví. Ono je to možná výhodné pro zaměstnance, ale já to vnímám jako negativní jev, protože může dojít k narušení struktury poskytované péče v daném regionu a těžko pak zachováme její kontinuitu. Jednoduše řečeno, některé nemocnici se sice podaří získat nového lékaře, ale to zdravotnické zařízení, ze kterého lékař odešel, pak bude nuceno omezit provoz své ambulance nebo oddělení. A nikde není řečeno, že ten nově nastoupivší lékař neodejde za rok zase někam jinam.

Čím konkrétně se snažíte nové lékaře nebo sestry nalákat?
Snažíme se našim zaměstnancům nastavit takové podmínky, aby u nás byli spokojeni. Jak z pohledu pracovních podmínek, tak z pohledu financí. Do karet nám výrazně hraje náš ambulantní provoz. Naši zaměstnanci jsou osvobozeni od nočních nebo víkendových služeb. To kvitují například mladší sestřičky nebo lékařky, které mají doma malé děti a chtějí se jim věnovat.

Nedávno si některé fakultní nemocnice stěžovaly na převis pacientů, které nestíhají ošetřit. Narážíte na stejný problém?
Samozřejmě, že jsou odbornosti, ať už se bavíme o neurologii, oční ambulanci nebo třeba ORL, kde se na vyšetření čeká déle, protože v těchto odbornostech všeobecně lékaři chybí. Na druhou stranu u nás rozhodně žádného pacienta neodmítneme, ošetříme každého. Do budoucna bychom chtěli i přes nedostatek lékařů náš tým postupně rozšiřovat tak, aby u nás byla péče i v těch výše zmiňovaných oborech pro pacienty dostupnější a čekací doba na ošetření se zkrátila. Na druhé straně máme skvělé plicní pracoviště. Zatímco jinde na Ostravsku musí čekat pacienti na ošetření několik týdnů nebo měsíců, my jsme schopni díky stabilnímu personálnímu zázemí pacienty ošetřit v poměrně krátkém čase.

Jako poliklinika poskytujete výhradně ambulantní péči. Právě soukromé ambulance si dnes ale dlouhodobě stěžují na to, že stát ve financování upřednostňuje lůžková zařízení na jejich úkor. Vnímáte to ze své pozice podobně?
Nevidím nedostatek v proplácení ambulantní poskytované péče jako takové. Spíše narážíme na to, že poskytujeme péči starším, mnohdy chronickým pacientům, kteří u nás vyhledávají péče několikrát do roka, protože prostě nemají na výběr. A pokud takového pacienta několikrát ošetříme, zkrátí nám pojišťovna platby s argumentem, že léčíme příliš draze.A tohle jako problém určitě vnímám. Už jen proto, že například v porubském obvodu je průměrný věk 53 let. Obecně to postrádá logiku, protože pokud má pacient nějaký dlouhodobý chronický problém, musí být trvale pod dozorem lékaře.

Od podzimu loňského roku je Poliklinika MephaCentrum součástí velké skupiny EUC, která je v Česku největším soukromým poskytovatelem ambulantní péče. Je dnes podle vás výhodou být součástí zdravotnického řetězce?
Určitě ano. Máme za sebou silného a stabilního partnera. Díky společným nákupům zdravotnického materiálu, léků, oděvů pro personál, IT technologie a podobně dosahujeme velkých množstevních slev a ušetřené peníze můžeme investovat do svých zaměstnanců a rozvoje polikliniky.

Máte za sebou bohaté pracovní zkušenosti, proč jste se rozhodl pro MephaCentrum v Ostravě?
Poliklinika MephaCentrum je pro mě vlastně srdeční záležitostí. Vyrůstal jsem totiž celý život v Porubě a každodenní příchod do práce ve mně dodnes vyvolává nostalgické vzpomínky. Jako malý kluk jsem často trpěl bolestmi uší, takže už od mala jsem vlastně byl jejím pacientem. A v neposlední řadě zde pracovala jako zdravotní sestra také moje maminka, takže jsem se jako malý v prostorách polikliniky opravdu často zdržoval. Vracím se tak po letech vlastně na místo činu a je to hodně příjemný pocit.