„Med z druhé snůšky už jsme stáčeli, dopadlo to celkem slušně," Deníku to řekl předseda základní organizace Českého svazu včelařů ve Slezské Ostravě Jan Rajsigl.

Kdy se stáčí med? A jak?
„Jak poznáte, že jsou plástve plné? A jak z nich ten med dostáváte?" ptám se sedmaosmdesátiletého včelaře Ivana Korby. Včelař smetává včelky z pláství a vysvětluje: „Když včelky přestávají lítat, je zřejmé, že už nanosily do pláství dost nektaru a zahustily jej. To dělají tak, že jedna předává nektar druhé a ta další a tak dále. Pak včelky plástve zavíčkují. To už je pro včelaře signál, že nastal čas na vymetání pláství a stáčení medu," vypráví a dává plástev do medometu, což je válcovitá nádoba. Plástve se pak v ní otáčejí a z trubičky v její spodní části už vytéká med.

Obdobnou zkušenost má i Ivan Korba, který chová ve Slezské Ostravě deset včelstev a patří mezi menší včelaře.

„Včelky nanosily nektar z lip a med z druhé snůšky je velmi dobrý," uvedl Ivan Korba. Jak ale také dodal, vzhledem k tomu, že z první snůšky letos med vůbec nevytáčel, nebyla letošní sezona nijak slavná.

Jan Rajsigl doplňuje, že za bídnou první snůšku může hlavně nepříznivé počasí: „V dubnu i květnu dost dní propršelo, navíc se počasí hodně střídalo a bylo občas i dost chladno. Když kvetly akáty a kaštany, tak to zase všechno spláchl déšť. Včelky toho ani moc nasbírat nemohly."

Jak Jan Rajsigl dodává, velká vedra se v chování včelstev projevují tím, že častěji vylétají ven z úlů.

„Rozhodně není pravda, že by se ta vedra projevovala větší agresivitou včel. Ta se sice může občas objevit, ale souvisí s tím, že pro včely už nastalo bezsnůškové období a více si hlídají svá obydlí. Pokud se objeví cizí včely, zlodějky, a pokoušejí se jim ukrást med, tak si včely svá obydlí pečlivě hlídají a vůči vetřelcům mohou být agresivnější," vysvětlil Jan Rajsigl.

Podle něj už si v těchto týdnech včely začínají chystat zásoby na zimu a včelaři je musejí dokrmovat, nejčastěji cukrem.

„Od srpna se začíná líhnout zimní generace včel, ta má více tukových zásob a neměla by se zúčastnit žádné práce, to znamená ani zpracování zásob. To je úkol pro krátkověké včely, které se zimy nedočkají. Naopak zimní generace by měla mít větší tukové zásoby a zimu by měla přečkat," vysvětlil Jan Rajsigl.